Básnířka deziluzí a melancholie, úzkostí a strachů – ale i hravé ironie a málem romantického vzdoru. A k tomu všemu formálně vynalézavá, provokativní.

Stejně jako v básnickém debutu se i ve druhé sbírce Zuzany Pavlové často objevují motivy noci jako tiché, spřízněné duše a protikladného rána, kdy musí člověk opětovně hledat záchytné body v každodenním kolotoči, jehož smysl mnohdy zásadně uniká. Sbírkou Kraj noci autorka potvrzuje, že do české poezie vstoupil velký talent. Zuzana Pavlová vystudovala český jazyk a dějepis na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyněho v Ústí nad Labem, věnovala se překladům z angličtiny, v současnosti pracuje jako učitelka na základní škole.

Skalického novela i povídky se vyznačují přímočarostí a drsností, neberou si servítky vůči totalitní i demokratické politické reprezentaci a nešetří ani souputníky a kamarády. Záměrná jazyková neotesanost, nazývající křivdy a nespravedlnosti pravými jmény, s přídechem ostré parodie, vyjadřuje životní postoj – padni komu padni, který autor v zásadě po celý svůj život nezměnil.

V novele Nesnažte se nás pochopit nám před očima ožívá vyprahlé normalizační Československo se všemi absurdními komunistickými symboly a snahou jednotlivců z periferie nepropadnout nihilismu. V povídce A bude stejně… Skalický reflektuje rakouský exil, české papaláše a disidenty, jimž vyměnil společenská a politická postavení a dostal je tak do neobvyklých až absurdních rolí. Prostřednictvím dvou krátkých povídek autor zdraví rovněž své dlouholeté souputníky, jejichž určité životní epizody zpracoval s humorem a nadsázkou sobě vlastní.
Dosud nepublikované práce vznikaly od počátku 70. let, kdy ještě odrážely autorův dělnický postoj ponižovaného umělce, psal je i v rakouském exilu, kde zažil rozdíly mezi tzv. intelektuální elitou diaspory a undergroundem a píše je i dnes z pozice soběstačného a hrdého pozorovatele aktuálního politického, společenského a kulturního života. Texty mají většinou autobiografický charakter, zrcadlí dobu z určité perspektivy a nakonec slouží i jako určitý autentický dokument. Vždy jde ale o zpověď, jež nezakryje zkušenost se zlovůli a bezmocí pro Skalického generaci typickou.

Miroslav Skalický je znám především jako zakladatel, textař a zpěvák undergroundové skupiny Hever and Vazelína band, jejíž skladby Červený vejložky nebo Tesilová verbež téměř zlidověly, přestože byly za komunistického režimu zakázány a jejich autor byl státní mocí stíhán i vězněn.

Při líčení vlastního osudu popisuje Alexandr Podrabinek zároveň poměry v Sovětském svazu 70. a 80. let, kde probíhalo permanentní potlačování práv občanů a zneužívání moci k rozličným způsobům likvidace režimu nepříjemných osob.

Autor, sám vězněn a poslán do sibiřského vyhnanství, je živoucím důkazem toho, jak se ve skutečnosti vrcholní i méně významní sovětští představitelé stavěli k opozici i v době tzv. perestrojky a glasnosti, jež byly okolním světem považovány za projevy demokratizačních procesů. Podrabinkova kniha je sugestivním svědectvím o těžkém každodenním životě v SSSR. Velmi často se stýkal a spolupracoval se světoznámými postavami odpůrců sovětského režimu včetně Andreje Sacharova nebo Naděždy Mandelštamové. Nezapomenutelnou postavu jeho vzpomínek představuje mimo jiných důstojník KGB, jenž se z přesvědčení stal spolupracovníkem a informátorem disidentů. Pozoruhodné jsou rovněž popisované osudy „kágébáků“ v době postsovětské.

Alexandr Podrabinek se narodil v roce 1953 v Moskvě, vzděláním je medik. Od začátku sedmdesátých let se aktivně účastnil hnutí za lidská práva. V roce 1978 byl zatčen a poslán do vyhnanství, v roce 1980 byl znovu uvězněn a odsouzen na tři a půl roku do lágru. Je spoluzakladatelem Nezávislého psychiatrického sdružení, byl hlavním redaktorem lidskoprávního periodika „Express-Chronika“ (1987–2000). Stojí v čele ruského oddělení Fondu za občanské svobody; je novinář a pravidelně publikuje na internetových stránkách. V roce 1979 vyšla v USA jeho kniha Trestní medicína, pojednávající o mnoha konkrétních případech nelidského zneužívání psychiatrie u politických vězňů sovětského režimu.