Monografie je první knihou věnovanou celku díla Vojtěcha Preissiga (1873 – 1944). Pozornost je zde nově soustředěna jak na klasické hodnoty Preissigovy užité a volné grafiky, tak i na méně známá díla experimentální, ve kterých jeho mimořádný výtvarný talent překračoval dobové a žánrové konvence v představách a metodách spojujících výtvarné tvoření s hodnotami inspirovanými vědou, literaturou, se sociálními a politickými úkoly doby vrcholu a krize moderní civilizace. Kniha nově zařazuje Preissigovo dílo do souvislostí jím objevovaných možností jazyka tvůrčího myšlení a vyjadřování, počínaje kresbou, fotografií, grafikou a konče novými koncepty v malbě, v instalacích a objektech hledajících nové symbiózy přírody a kultury. Preissigova odvaha překračovat konvence ho podnítila v době fašistického teroru k zapojení se do odboje, ve kterém položil za své občanské i umělecké postoje život.