S.d.Ch. – Molièrův učeň

Z šetiletého předstírání role správce opravdového fotbalového areálu FC Háje vytěžil bývalý fotbalový brankář S.d.Ch. nejen touto brilantně lehkou humoristickou sportovní povídkou, ale i její divadelní podobu, kterou můžete vidět v Klubovně Spolku Kašpar. Jedinou a hlavní roli ve hře nazvané Politika správcovny hraje Jakub Špalek, který autorovi prozradil, že: „diváci vnímají představení jako přesný otisk skutečnosti. Oni to asi formulují jinak, nicméně dobrou zprávou je, že lidé už chápou i utopickou fikci jako realitu. Čímž chci říct, že se relativizace dosavadních zoufalých představ o světě slibně rozvíjí.“

***

„Zatímco na stěnách obdivuješ tyhle krásné hokejové vzpomínky, řeknu ti něco o fotbalistech. Styk s míčem jim promění už tak nekomplikované vědomí na nejprimitivnější trans. I proto jim říkám dementi. Takže jestli chceš, aby ses s nimi ještě někdy shledal, musíš klíče od tréninkových branek opatřit silným metrovým provazem, který provlékneš půlmetrem plastové trubice v reflexní barvě, kterou získáš nařezáním zničené tyče od rohového praporku, jež někdo přerazil nohou při skluzu nebo rukou při oslavném rituálním záchvatu. Ne že by byli dementi schopni takto vybavené klíče vrátit do správcovny, ale díky reflexní trubici je snáz najdeš na místě, kde je po­hodí a zapomenou. Někde poblíž se bude válet taky řetěz se zámkem, takže budeš moct branky připoutat zase zpátky ke hrazení. Jinak ti je v naší zemi s tisíciletou křesťanskou tradicí ukradnou.“

***
„Potřebuješ někam letět?“ ptám se dementů, co chtějí klíče od balónů. A nevydám jim je, dokud neřeknou klíč od skříně na míče. Příště to zase neřeknou, ale nevadí. Tak je zase trapno. A přespříště znovu. Nesmíš polevit!“

***
„Jehlu k nahušťování míčů ohnou v řádu dní, hadičku ke kompresorové pistoli zlomí týdně, kompresorovou pistoli poškodí měsíčně. Hořkost, kterou tě tahle skutečnost občas naplní, rozptýlí jen vděčné vzpomínky kantýnského na časy, kdy v našem klubu hrál i ženský tým. „Sedmnáct zelenejch a pivka taky všechny?“ ptala se pokaždé kapitánka Jarka hráček, vzpomíná kantýnský. „A pak to sem ser až do bezvědomí!“ dodává kantýnský vždycky, co tenkrát přikázala Jarka. Muž, jenž se proslavil tím, že v roce 1981 pronásledoval s hákem na tahání bas trojici perverzáků i s jejich praporky a píšťalkou, která nařídila nespravedlivou penaltu, až k přehradní hrázi, tě svou nostalgií po ženské něze vždy spolehlivě dojme.“

Stran: 64 / Vazba: V4 / Úprava: JT / Ilustrace: Zuzana Bramborová / Náklad: 200 ks / Vyšlo: 2024

nakl.Officina Praga