Knihkupectví Ostrov si Vás dovoluje pozvat na uvedení knihy:

"Medvídek mýval"

Knihu představí její tvůrci Ondřej Sekal a Jan Hrubý

úterý 25.6.
18,00

Knihkupectví Ostrov
Ostrovní 17
Praha 1

Knihkupectví Ostrov si Vás dovoluje pozvat na uvedení knihy:

Kapitoly z dějin českého myšlení o médiích 1918–1938

Cílem předložené kolektivní monografie je nabídnout sondy do českého myšlení o (masových) médiích mezi lety 1918 až 1938. Jednotlivé kapitoly jsou v převážné většině neseny formou „případových“ studií, kdy se jejich autoři zaměřují na specifický fenomén v rámci toho kterého masového média (tisk, filmové médium, rozhlas) a následná analýza si klade nárok na ukotvení daného jevu v kontextu tendencí myšlení o tom, jaká je charakteristika daného média, co jej činí signifikantním, jaká je jeho konstitutivní úloha a v neposlední řadě také vyznačování jeho diferencí od jiných médií. Materiál, z něhož autoři kolektivní monografie vycházejí, je značně různorodý: na jedné straně se jedná o knihy či statě nebo časopisecké polemiky, které se buď explicitně obrací k tematizaci daného média, anebo o ty tištěné materiály, jež ohledávají nastíněné téma spíše implicitně.

Doporučená cena: 230.00Kč
Naše cena: 230.00Kč
230.00Kč

Sémiotické marginálie Mezi epistemologií, estetikou a politikou

Kniha Sémiotické marginálie nabízí čtenáři pohled na několik vybraných témat z oblasti logiky, obecné teorie representace, teorie umění a sociální filosofie, které spojuje společný zájem autorů o teorii znaku v jejích různých tradicích, intepretacích a modifikacích. Kniha se skládá z kapitol exegeticky komentujících vznik sémiotiky v díle C. S. Peirce, z polemických studií kritizujících filosofickou recepci Peircovy sémiotiky u dalších autorů (J. Derrida) a textů ukazujících teorii znaku jakožto koncept otevírající další interpretační horizonty a souvislosti: jako je post­-sémiologicky uchopená problematika „rámu“ v estetice, marginalizace subjektu v postkoloniálním myšlení, či znaková konstrukce duševní poruchy. Kniha je tak pokusem – na předložené analýze „menšinových“ problémů – poskytnout čtenáři vhled do širokého pole možností, které sémiotické perspektiva nabízí.

Doporučená cena: 230.00Kč
Naše cena: 207.00Kč
207.00Kč

Gilles Deleuze o literatuře: mezi uměním, animalitou a politikou

Cílem předložené kolektivní monografie je nabídnout tuzemskému čtenáři vnitřně sevřenou interpretaci Deleuzova přístupu k literatuře. Kniha obsahuje tři studie – první z nich se zaměřuje na výklad Deleuzova vztahu k umění a literatuře a vyznačuje, jakým způsobem se vyvíjí Deleuzovo uvažování o literatuře, které se formuluje prostřednictvím pojmů literárního stroje a vize. Následující dvě kapitoly tematizují Deleuzovo čtení Kafkova díla. Na jedné straně se předkládá motiv animality jakožto specifický ornament, který je přítomen v celku Deleuzova díla, na straně druhé je tento motiv rozvíjen směrem ke specifické etice tvorby. Právě etika tvorby, ve spojitosti s oblastí politiky, je proponována s ohledem na pozdní fázi Deleuzova díla, kdy dochází k naznačování možného potenciálu literární tvorby vzhledem k proměně společenské situace.

Doporučená cena: 250.00Kč
Naše cena: 250.00Kč
250.00Kč

Zadní dům Deník v dopisech 12. červen 1942 – 1. srpen 1944

Po dvaceti pěti letech vychází zcela nový překlad deníku Anne Frankové. Poprvé v češtině s názvem, který svému dílu zamýšlela dát sama jeho autorka.

Deník v dopisech si Anne Franková vedla od 12. června 1942 do 1. srpna 1944. Psala si ho jen pro sebe až do chvíle, kdy na jaře 1944 vyslechla z vysílání londýnského Rádia Oranje projev nizozemského exilového ministra školství. Vyzýval, aby lidé po skončení války shromáždili a zveřejnili všechna svědectví o utrpení nizozemského lidu za německé okupace. Jako příklad uvedl mimo jiné deníky. Pod dojmem tohoto projevu se Anne Franková rozhodla, že po válce vydá knihu. Základem k ní měl být její deník.

Anne si k tomu 29. března 1944 zapsala:
Milá Kitty,
včera večer mluvil v Rádiu Oranje ministr Bolkestein o tom, že po válce bude uspořádána sbírka deníků a dopisů z téhle války. Samozřejmě se hned všichni vrhli na můj deník. Vždyť si představ, jak zajímavé by bylo, kdybych vydala román Zadní dům. Už jenom z titulu by lidé měli dojem, že je to detektivka.

Od května 1944 začala deník přepracovávat a přepisovat, zanášela do něj opravy, vynechávala pasáže, které nepovažovala za dostatečně zajímavé, a jiné po paměti připisovala. Současně pokračovala v psaní původního deníku (badatelé ho později nazvali verze A – na rozdíl od přepracovaného deníku, který se označuje jako verze B). Poslední zápis Anne Frankové je z 1. srpna 1944. Již 4. srpna všech osm obyvatel úkrytu zatkla tzv. zelená policie. Pomocnice ve skrývání Miep Giesová s Bep Voskuijlovou Anniny zápisky hned v den zatčení odnesly do bezpečí. Miep Giesová je uložila v zásuvce svého psacího stolu, a až když se potvrdilo, že Anne věznění v koncentračním táboře nepřežila, předala je, aniž je četla, Anninu otci Ottovi Frankovi. Otto Frank se po zralé úvaze rozhodl, že splní přání své zemřelé dcery a zápisky vydá knižně. Za tím účelem sestavil z obou Anniných verzí, původní (verze A) a vlastnoručně přepracované (verze B), zkrácenou třetí verzi (C). Aktuálně po celém světě vydávanou, autorizovanou verzi připravila z pověření basilejského Fondu Anne Frankové německá spisovatelka a překladatelka Mirjam Presslerová. Převzala Frankův výběr záznamů z verze C a doplnila jej pasážemi z deníkových verzí A a B.

Nový, celkem už třetí překlad deníku do češtiny, pořídila Magda de Bruin Hüblová. Vrací se k názvu, jejž si Anne pro svoji zamýšlenou knihu přála a s nímž vychází deník v nizozemštině. Ke svému pojetí překladu napsala Magda de Bruin Hüblová: „K deníku Anne Frankové lze při překládání přistupovat dvěma způsoby: jako k dokumentu, což vyžaduje co nejpřesnější překlad, nebo jako k literárnímu dílu, což umožňuje jisté uhlazení textu s ohledem na mladé čtenáře. Protože se nový překlad má stát součástí souborného vydání díla Anne Frankové, v němž poprvé v češtině vyjdou i autentické, ,neučesané‘ verze A a B, přiklonila jsem se k první možnosti. Můj překlad tak zachovává víc než předchozí české překlady zvláštnosti předlohy.“

Annelies Marie FRANKOVÁ (12. června 1929 – únor 1945) v roce 1933 s rodiči a starší sestrou Margot emigrovala z Německa do Amsterodamu. Od července 1942 se tu rodina skrývala v zadní části domu, který patřil otcově firmě, aby unikla pronásledování Židů. Dospívající Anne si psala od 12. června 1942 až do prozrazení úkrytu na začátku srpna 1944 deník. Po zatčení byla rodina deportována do koncentračních táborů v Německu a na území dnešního Polska, přežil jen otec. Anne zahynula v Bergen-Belsenu. Po válce otec Annin deník vydal, byl přeložen do mnoha jazyků, zdramatizován a zfilmován. Toto vydání přináší nový překlad do češtiny.

Doporučená cena: 349.00Kč
Naše cena: 314.00Kč
314.00Kč

Fata Morgana

Soubor šesti wernischovských "povídek" s barevnými ilustracemi Viktora Pivovarova.
Titul vydala Ztichlá klika v celkovém nákladu 265 výtisků, kniha čítá 58 stran včetně devatenácti celostranných ilustrací a jedná se o brožované vydání s další barevnou ilustrací na přebalu.

nakl.Ztichlá klika

Doporučená cena: 720.00Kč
Naše cena: 720.00Kč
720.00Kč
Syndikovat obsah