Knihkupectví Ostrov

Osobní příběhy třiceti tří českých žen, které během 20. století zanechaly výraznou stopu ve všech oblastech života, od kultury, přes vědu, politiku a společnost. Jejich životní osudy většinou nejsou širší veřejnosti úplně dobře známy, přesto potvrzují, že právě ženy byly často hybatelkami dějin a jejich role byla v tomto smyslu zcela zásadní. I když často žily v blízkosti mužských velikánů jako byli například Franz Kafka, Jaroslav Hašek, Ferdinand Peroutka nebo Pavel Tigrid, dokázaly jít za svým cílem a prosadit se. Autorka seznamuje čtenáře s profesní kariérou dotyčných dam, s jejich osobním životem a rodinným prostředím, z něhož pocházely a následně žily. Kniha zaznamenává slávu a úspěch, ale i zklamání či prohru, život na společenském vrcholu, naproti tomu vězení a koncentráky, lásky i nenávisti, vše v kontextu doby a rozličné společnosti, v níž naše ženské osobnosti žily. Osudové ženy se tak stávají inspirací nejen pro přítomnost, ale také pro naši budoucnost.

Mezi ženami, jejichž životy jsou v knize popsány, patří: Alma Mahlerová, Sidonie Nádherná, Bertha Suttnerová, Adele Bloch-Bauerová, Xena Longenová, Lata Brandisová, Helena Palivcová, Ottilie Davidová, Marie Moravcová, Božena Kropáčková, Nina Jirsíková, Hana Schusterová-Krupková, Trudie Bryksová, Milena Šeborová, Libuše Cloud-Hrdonková, Gerty Theresa Coriová-Radnitzová, Helena Koželuhová-Procházková, Ludmila Švédová, Heda Margoliová-Kovályová, Slávka Peroutková, Ivana Tigridová, Jiřina Zábranová, Věra Ilse Waldes-Hromádková, Rozina Jadrná-Pokorná, Riva Krieglová, Marta Kadlečíková, Mirka Kochová, Libuše Moníková, Míla Doleželová, Dagmar Burešová, Helena Wilsonová, Meda Mládková, Dana Němcová.
Kniha obsahuje velké množství fotografií z domácích i zahraničních archivů.
Kategorie
Beletrie > Osobnosti a osudy/Neobyčejné osudy

Ruská invaze na Ukrajinu ohrožuje naši demokracii zvenčí v době, kdy je pod tlakem i zevnitř. Co přesně tohle vnitřní pnutí způsobuje a proč je otřesena důvěra mnoha občanů v demokratické základy politického systému, nad tím se společně zamýšlejí bývalý německý prezident Joachim Gauck a novinářka Helga Hirschová.
Otřesy stabilního demokratického uspořádání spatřují v imperiálních hrozbách ze strany Ruska a autoritářském populismus, bobtnajícím snad ve všech evropských zemích. Zkoumají rovněž, proč se nyní potýkáme s troskami Ostpolitik, která se ve vztazích s Ruskem příliš dlouho spoléhala pouze na zásady „mír před svobodou“ a „změna prostřednictvím obchodu“. Autoři působivým a v případě Gaucka i osobním způsobem ukazují, kolik jistot o stabilitě naší demokracie jsme v posledních letech ztratili a jak můžeme v budoucnu uspět při obraně našich liberálních svobod.
Sotva někdo, kdo prožil dva navýsost rozdílné politické systémy, chápe souvislosti tak analyticky ostře a přitom je umí podat s přesvědčivostí znalce, jako právě Gauck, s fundovanými znalostmi evropských dějin, které jsou mu zrovna tak pramenem, jako inspirací. Gauckova kniha podává naprosto přesvědčující analýzu evropského politického vývoje po druhé světové válce s odkazy k historickým faktům, které ovlivnily dění a myšlení současné Evropy.

Kniha Lubomíra Martínka, má zřetelně bilanční charakter. Autor rozdělil život protagonisty do pěti barevných období: bílého, černého, modrého, červeného a žlutého. Jim předchází „soukromý pravěk“, tj. část dětství, na které si člověk neuchoval vlastní vzpomínky. Závěrečná část stojící mimo barevné spektrum, je tvořena objevy, které hlavní postava, do značné míry alter ego autora, v průběhu putování učinila. Na tomto relativně přehledném půdorysu Martínek vybudoval konstrukci v podobě stručných, často vyloženě fragmentárních „epizod“, z nichž postupně skládá portrét – mozaiku. Jednotlivé fragmenty odkazují ke klíčovým okamžikům života protagonisty, cosi na způsob křižovatek, na nichž byl průběžně nucen se rozhodovat, jakým směrem pokračovat, případně svrhnout ze sebe tíži rozhodování a uchýlit se do bezpečí některé z četných forem fatalismu. Při objevování vlastních možností i hranic mu napomáhají postavy, s nimiž se průběžně setkává. Před čtenářem tak v náznacích defilují osoby zcela neznámé, osoby známé pouze zasvěceným i osoby známé z veřejného prostoru. Vzhledem k tomu, že hrdina dobrovolně, ale i z nutnosti vynucené předchozími zkušenostmi, prošel řadou naprosto odlišných prostředí, vznikl kaleidoskop, jehož zamýšleným cílem je naznačit absurditu, paradoxnost, rozporuplnost a nepochopitelnost různých přístup k realitě. Otázky, na které protagonista hledá odpověď, jsou existenční, etické a existenciální povahy. Znějí zhruba takto: co je protagonista ochoten snášet a co v něm vzbuzuje takový odpor, že je ochoten se vzbouřit? Čím se živit, není-li ochoten dělat ponižující kompromisy? Jak hluboko je schopen proniknout do života lidí, s nimiž se v životě potkal? Je možné znát druhé lépe než sebe sama? A je vůbec možné splnit příkaz „ poznej sám sebe“?