Knihkupectví Ostrov

Hořký, sžíravý, sarkastický portrét plný černého humoru o dění v dnešní Demokratické republice Kongo, kde se už od dob Bismarckových sbíhají zájmy všech, kteří chtějí hrát důležitou roli v celosvětovém dění.

Když mladý Pygmej Isookanga v rodné vesnici kdesi v Kongu objevil internet a globalizaci, on-line hru Raging-Trade, jejímž smyslem je vytěžit nerosty v imaginární zemi Gondavanaland, přitom zničit své konkurenty hrubou vojenskou silou, ovšem zaštítěný rezolucemi mezinárodní organizace, zatoužil po jediném – nechat chýše, tradice, odkazy předků a tisíciletý les tam, kde jsou, a vydat se do megapole Kinshasy dělat byznys. A tak se jednou ráno ocitá v hlavním městě, přijetí se mu dostává od dětí ulice, s čínským společníkem úspěšně rozjíždí obchod s pouličně prodávanou pitnou vodou, stává se poradcem ředitele Národního parku, demobilizovaného povstaleckého velitele Kobry Zulu, s nímž sdílí tytéž vize – k čemu je dobrý les, když se pod ním nachází neuvěřitelné bohatství, ropa, zlato, diamanty a zejména koltan, dnes nejžádanější kov v našem vyspělém světě? Už někdo ze dřeva vyrobil funkční mobil, počítač, televizi či raketu země-vzduch?
Postupně však Isookanga začíná přicházet na to, že jeho virtuální Gondavanaland není až zase tak odtržený od skutečnosti.

Deník děvčátka, dívky, posléze slečny z doby komunismu. Hledání životních cest i cestiček včetně duchovních. Příběhčí nadšením Sametové revoluce, které ale otvírá nové otázky a odpovědi - jaký bude ten ráj, co bude následovat?

Hlavní hrdinka, které sama sebe (a svou sestru) stylizuje do role lišky, opatrné a střežící svůj pelíšek – své soukromí, musí překonávat dvojí handicap. Kromě své povahy, nejistoty, nedostatku sebedůvěry a nedůvěřivosti, stejně jako určitého bolestínství, je to komplex z periferie, „dalekého Západu“ tehdejšího Československa. Perifernost jejího rodného kraje symbolicky vyjadřuje popis zemětřesení, které na přelomu let 1985/1986 Chebsko postihlo. Protože Češi v kraji sídlí teprve nedávno, nemají v regionu pravidelné seismické otřesy v kolektivní paměti.

Náčelník Apačů v názvu odkazuje k postavě Karla Maye a jeho literárního světa, který hraje v autorčině dospívání a životní cestě důležitou roli. Postupně, po vrstvách, objevuje nové stránky Mayovy tvorby a osobnosti. Od Vinnetoua se tak dostává k Mayově religiozitě a jeho hlubšímu rozměru. May tak hraje určitou roli i v hledání a objevování víry, které je jedním z důležitých témat textu. Věrna své „liščí nátuře“, překonává hrdinka i v tomto směru vrozenou opatrnost a postupně roste v důvěře, objevuje křesťanské prostředí s jeho výraznými postavami (Jiří Reinsberg) a zapojuje se do něj.

Finále textu tvoří konec roku 1989 a zapojení tehdejší studentky Filozofické fakulty UK do sametového dění. Asi nezajímavější v tomto směru je její výprava (společně se sestrou) do rodné Aše. „Revoluce“, zásadní změna poměrů, se pro ni stane uvěřitelnou skutečností až tehdy, když (řečeno dnešním slovníkem) mimo pražskou „bublinu“ zasáhne i natolik odlišný kraj, odlišný svět, jakým bylo její rodiště. Nadšením z revolučního dění občas probleskuje autorčina skepse a dodává líčení zemitější a zajímavější charakter.