Knihkupectví Ostrov

Biblické nepřidáš se k většině, páchá-li zlo, bylo pro nás samozřejmostí a stejně samozřejmá byla naše ochota k účasti na věcech veřejných. A to i v kritických chvílích… Miroslav Masák

Miroslav Masák (*1932) se výrazně zapsal do dějin české architektury šesti posledních desetiletí. S autorem věže na Ještědu Karlem Hubáčkem založil v roce 1968 proslulé liberecké sdružení Sial a zorganizoval Školku Sial, ve které se sešli nejtalentovanější mladí čeští architekti té doby.
K důležitým Masákovým pracím, jejichž navrhování vedl, patří obchodní centrum Ještěd v Liberci, zdemolované v roce 2009, obchodní dům Máj v Praze nebo rekonstrukce pražského Veletržního paláce.
Po Listopadu 1989 se jako asistent prezidenta Havla Masák podílel na zpřístupňování Pražského hradu a vynikl pak jako učitel architektury a jako porotce mnoha úspěšných architektonických soutěží.
O proměnách Masákova díla v knize píše historik architektury Rostislav Švácha, jehož kapitoly provázejí Masákovy komentáře k jeho nejvýznamnějším projektům a stavbám a jeho teoretické texty z let 1966–2019. Kniha vychází jako první svazek edice O poslání architektů.

Anotace
Kniha mladé německé kreslířky a spisovatelky Ambry Durante je zcela originální komiks. Černobílé kresby a texty zachycují na osmdesáti stranách čtvercového formátu děj, který vypovídá o vnitřních stavech a představách mladé dívky trpící depresemi, či, lépe řečeno, moniodepresivními stavy (bipolárně-afektivní poruchou). Jde o téma obecně lidské a pro jeho rozšířenost velmi naléhavé. Ambra Durante obrázky kreslila zprvu sama pro sebe, později složily děj a vytvořily, doplněny texty, příběh. Autorka neužije nikde slovo deprese. To, oč zde jde, je vykreslit naprosto autenticky a naléhavě to, co člověk trpící depresemi prožívá. Co cítí, jaké má představy. Při pohledu zvenčí jde o výjevy děsivé. Přitom vidíme a cítíme, že kresba, kreslení, je pro autorku východiskem z pasti, cestou ke ztvárnění vlastních vnitřních pocitů a k osvobození. Kniha klade velmi naléhavé otázky. Ptá se po kořenech bolesti a smyslu utrpení.
Texty z němčiny do češtiny přeložil Tomáš Kafka, současný český velvyslanec ve Spolkové republice Německo. Jde o knihu nejen působivou a výtvarně zdařilou, ale i o svazek velmi potřebný a naléhavý. Kniha jedinečným způsobem vypovídá o bolesti, která je společná všem lidem: Němcům i Čechům, mladým i starým, ukazuje, co máme společného, a především – oslovuje velmi mladou čtenářskou generaci a vede ji ke vzájemnému porozumění; v tom je tato kniha jedinečná.

Román Black Box Blues přináší fascinující svědectví dívky, která se statečně potýká s démony nejistoty o sobě samé současně se zamlžením jistot o povaze světa. Zjitřená citlivost mládí nás přivádí k poznání naléhavé problematičnosti, která je lidským údělem. Zjišťujeme, že „není jen černá a bílá. A to mezi nimi nemusí být jen šedivé“. Čtenář je hluboce vděčný, že společně s autorkou může vstoupit do jejího vnitřního světa a dotýkat se křehké hranice mezi dospíváním a duševní poruchou. Stačí malá podpora, aby u mladičké Ambry Durante probudila potřebu tvorby, která se stává nástrojem nalézání smyslu a zdrojem síly pokračovat dál. Zjištěním, že „…jediné, co potřebuješ k tomu, aby se ti svět otevřel, je tužka“, vzniká dílo nejen jemně krásné, ale také hluboce existenciální a moudré. Pro čtenáře je radostí následovat autorku na její cestě, a to až k překvapivému vyřešení otázky, co udělat s tou „černou věcí“, která je bytostným určením každého z nás.

Soubor básní Vratislava Färbera Lyrika soustředí výběr z textů od roku 1975 do konce osmdesátých let 20. století. Zahrnuje tedy první autorovu sbírku Hlasem tady testuj dny (1977, samizdat), tematický cyklus Prostor smrti (od roku 1976 do poloviny 80. let), cyklus Slova májů (1980); sbírku V prstenu – městu (1981, samizdat), rukopisnou sbírku Okouzlení se mu stalo prací (1983) a výbor z dalších básnických cyklů. Jedná se převážně o reflexivní lyriku či o kontemplativní básně, ve kterých je většinou tematizováno prožívání času a jiných existenciál.