Knihkupectví Ostrov

Básničky a říkanky Josefa Václava Sládka pro malé děti i jejich rodiče. Známé a téměř zlidovělé, ale i zapomenuté nebo opomíjené texty citlivě a vtipně ilustrované Filipem Pošivačem rozveselí a někdy i rozteskní snad každého čtenáře.

Josefa Václava Sládka (1845-1912) známe spíše jako meditativního lyrika a autora vlastenecké poezie, málokdy ale bývá uceleně představen jako autor básní, které záměrně věnoval dětem. Nápěvy „…vlaštovičko leť, už je na tě čas…, strýček Houra domek bourá, staví zámek pro kocoura…, když byl pašík malé sele, neměl v světě nepřítele… nám zní povědomě, křišťálovou studánka v nejhlubším lese umíme snad všichni nazpaměť ještě ze základní školy. Nicméně výbory, určené nejmenším čtenářům, které v Čechách až dosud vycházely, například zcela opomíjely balady a verše s náboženskou symbolikou a v tomto smyslu i Vánoc.

Editorka Jana Čeňková sestavila výbor Sládkovy poezie pro děti tak, že zohlednila autorovu tvorbu v celém jejím spektru, od známějších po zcela neznámé texty. Ilustrátor Filip Pošívač pak moderní a vtipnou ilustrací zprostředkovává klasickou poezii J. V. Sládka současné generaci. Kniha je rozdělena do tří částí. V první jsou zahrnuta hravá intencionální říkadla, převážně z jeho trojice klasických sbírek pro děti (Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky). Druhá část obsahuje baladické skladby a básně s náboženskou tématikou, vážící se převážně k vánočnímu času. V části poslední jsou pak soustředěny texty s námětem vlasteneckým, kde se často objevuje motiv dálné mořské scenérie, kterou Sládek připomíná odloučenost se svou vlastí a svými blízkými.

Kniha představuje průřez literárním dílem Aloyse Skoumala (1904–1988) od mladicky zjitřeného vyznání z dvacátých let po literárněhistorický esej a trs rukopisných aforismů z let sedmdesátých. Do vymezeného žánrového spektra spadají epigramy, vlastní verše, deníkové záznamy, významný proslov na 1. sjezdu českých spisovatelů a různě odstíněné a koncipované výklady osobností literatury i kulturněhistorického prostoru. Pestrý textový materiál je rámcově uspořádán do dvou celků. První z nich obsahuje texty literárněhistorického a kritického charakteru, většinou doslovy a jubilejní medailony. Druhá část svazku představuje Skoumala spisovatele – epigramatika, satirika a pohotového glosátora. Jejím jádrem je nikdy nepublikovaná sbírka Budiždán, epigramatická a aforistická žeň více než tří desetiletí. Za ní jsou uvedeny příbuzné texty do ní nezařazené. Časově i tematicky je tato část spojena se Skoumalovým deníkem z let 1955–1956. Deník nejen ukazuje zákulisí české literatury a kultury daného období, ale rovněž dovoluje poznat metodu Skoumalova tvoření vycházející ze specifického ironizujícího hněvu (odtud název svazku Spiritus iratus), v českém prostředí jedinečného. Závěrečné zklidnění po obou provázaných, expresí nešetřících kritických textech představuje zařazení dvou básnických vstupů, útlý soubor přírodní lyriky z pobytů ve východočeské Budislavi a vlastivědně zaměřená skladba z téhož kraje určená dětem. Editorka Dagmar Blümlová se osobností Aloyse Skoumala zabývá již bezmála třicet let; se Skoumalem se osobně setkala a napsala o něm monografii.