Knihkupectví Ostrov

Románová trilogie Ráj a peklo / Smutek andělů / Lidské srdce — nejčtenějšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona je lakonickým popisem života rybářské obce nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. Všechny obyvatele živí lov ryb, a tak rybáři periodicky vyplouvají na moře. S věčným střídáním běsnících živlů, bouřek, vánic a mrznutí je boj o život roven odolávání ďáblu v pekle a jediným, co zde jakkoli vzdáleně připomíná opak, je starý pastorův překlad Miltonova Ztraceného ráje. I ten se však nakonec ukáže být prokletím, neboť Bárdur si díky němu zapomene vzít vhodné oblečení a na moři umrzne. Četba poezie je životu nebezpečná. Drsné okolní prostředí vytváří nepřekročitelné překážky, omezuje lidskou mysl, zužuje obzory a zplošťuje dimenze. Náročné životní podmínky ženou lidi ke konzumaci alkoholu a nebezpečně zintenzivňují je­jich city. Bije ti ještě stále srdce? A jak ti bije? Mé srdce bije, protože nic jiného neumí.
Přes veškerou nepřízeň se obyvatelé osady nikdy nevzdávají naděje (či Naděje, jak zní jméno jedné z lodí). Věnují se co možná nejvíc životu, neboť podle nich člověk umíráním ztrácí ráj, přestože to mnohokrát není více než jen několik zářivých chvil roztrhaných tmavými dny. Slzy se nedají navléct na šňůru a spustit jako třpytivé lano do temné hlubiny a vytáhnout ty, kteří zemřeli, třebaže měli žít. Zhasne světlo života a promění se ve tmu v okamžiku, kdy přestaneme žasnout, kdy se přestaneme ptát a začneme brát život jako běžnou součást všedního dne?

Životopisná kniha Josef Koudelka: Next se zabývá životní cestou i pozoruhodnou šíří fotografických zájmů Josefa Koudelky (*1938), dnes jednoho z nejuznávanějších světových fotografů. Jeho práci sleduje od raných fotografií věnovaných divadlu, přes cyklus Cikáni, legendární reportáž Invaze 68, až po osamělost člověka v exilu, devastující vliv člověka na krajinu a fotografie desítek starověkých památek v oblasti Středomoří v cyklu Ruins. Kniha vznikla na základě stovek hodin rozhovorů s Josefem Koudelkou během necelých deseti let i rozmluv s jeho přáteli, rodinnými příslušníky a spolupracovníky z celého světa. Je neobyčejně čtivým životopisem, který umožňuje lépe pochopit osobnost fotografa známého svou uzavřeností. Autorce se podařilo jedinečným způsobem zachytit historii Koudelkova života a práce. Kniha, přeložená z původního amerického vydání nakladatelství Aperture, je ilustrována 281 fotografiemi, včetně mnoha civilních fotografií z Koudelkova života, jakož i klíčových ukázek z jeho díla od padesátých let do současnosti. Josef Koudelka text českého překladu knihy pečlivě přehlédl a autorizoval.

S.d.Ch. – Molièrův učeň

Z šetiletého předstírání role správce opravdového fotbalového areálu FC Háje vytěžil bývalý fotbalový brankář S.d.Ch. nejen touto brilantně lehkou humoristickou sportovní povídkou, ale i její divadelní podobu, kterou můžete vidět v Klubovně Spolku Kašpar. Jedinou a hlavní roli ve hře nazvané Politika správcovny hraje Jakub Špalek, který autorovi prozradil, že: „diváci vnímají představení jako přesný otisk skutečnosti. Oni to asi formulují jinak, nicméně dobrou zprávou je, že lidé už chápou i utopickou fikci jako realitu. Čímž chci říct, že se relativizace dosavadních zoufalých představ o světě slibně rozvíjí.“

***

„Zatímco na stěnách obdivuješ tyhle krásné hokejové vzpomínky, řeknu ti něco o fotbalistech. Styk s míčem jim promění už tak nekomplikované vědomí na nejprimitivnější trans. I proto jim říkám dementi. Takže jestli chceš, aby ses s nimi ještě někdy shledal, musíš klíče od tréninkových branek opatřit silným metrovým provazem, který provlékneš půlmetrem plastové trubice v reflexní barvě, kterou získáš nařezáním zničené tyče od rohového praporku, jež někdo přerazil nohou při skluzu nebo rukou při oslavném rituálním záchvatu. Ne že by byli dementi schopni takto vybavené klíče vrátit do správcovny, ale díky reflexní trubici je snáz najdeš na místě, kde je po­hodí a zapomenou. Někde poblíž se bude válet taky řetěz se zámkem, takže budeš moct branky připoutat zase zpátky ke hrazení. Jinak ti je v naší zemi s tisíciletou křesťanskou tradicí ukradnou.“

***
„Potřebuješ někam letět?“ ptám se dementů, co chtějí klíče od balónů. A nevydám jim je, dokud neřeknou klíč od skříně na míče. Příště to zase neřeknou, ale nevadí. Tak je zase trapno. A přespříště znovu. Nesmíš polevit!“

***
„Jehlu k nahušťování míčů ohnou v řádu dní, hadičku ke kompresorové pistoli zlomí týdně, kompresorovou pistoli poškodí měsíčně. Hořkost, kterou tě tahle skutečnost občas naplní, rozptýlí jen vděčné vzpomínky kantýnského na časy, kdy v našem klubu hrál i ženský tým. „Sedmnáct zelenejch a pivka taky všechny?“ ptala se pokaždé kapitánka Jarka hráček, vzpomíná kantýnský. „A pak to sem ser až do bezvědomí!“ dodává kantýnský vždycky, co tenkrát přikázala Jarka. Muž, jenž se proslavil tím, že v roce 1981 pronásledoval s hákem na tahání bas trojici perverzáků i s jejich praporky a píšťalkou, která nařídila nespravedlivou penaltu, až k přehradní hrázi, tě svou nostalgií po ženské něze vždy spolehlivě dojme.“

Stran: 64 / Vazba: V4 / Úprava: JT / Ilustrace: Zuzana Bramborová / Náklad: 200 ks / Vyšlo: 2024

nakl.Officina Praga