Výbor kratších próz Stanislava Vávry z let 2006 - 2012 zaujme neobyčejným vypravěčským rozptylem: od automatického textu a rozličných výprav fantazie přes libeňskou humoresku po memoár či momenty čistě esejistické. Žánrová rozvolněnost je stylotvorná a přechody bez varování pečetí Vávrovo ostré i humorné vidění současného světa.

Básník Stanislav Vávra se narodil roku 1933 v Praze. V 50. letech byl členem surrealistické skupiny, později označované Libeňští psychici. V roce 1953 začal spolupracovat s Vladimírem Boudníkem, patřil mezi umělce sdružené kolem Bohumila Hrabala. Publikovat začal až v 90. letech v Haňťa Pressu, psal také pro rozhlas. Vydal Snovidění (1992), vzpomínkové knihy Perpetuum mobile (2003), Zvířený prach (2004) a Mlčenlivá věž (2005), sborník Libeňští psychici. Sborník básnických a prozaických textů z let 1945–1959 (2009, s Martinem Machovcem) a „debutovou“ sbírku básní Vzkazy na účtence (2013).