Čtvrtý svazek knižní řady Sudkových fotografických cyklů představuje jeho zakázkovou tvorbu. Historik umění Vojtěch Lahoda ve svém doprovodném textu ukazuje vývoj Sudkova vztahu k reklamní fotografii, zdůrazňuje klíčové Sudkovo setkání s Družstevní prací a Ladislavem Sutnarem a ukazuje, jak v mnoha případech Sudkovy snímky vznikající na zakázku volně přecházely v jeho volnou tvorbu. Sudek vytvářel na svých snímcích ze skleněných předmětů abstraktní kompozice, pracoval s neobvyklými úhly pohledu i se světlem. Sám si své reklamní práce vážil a některé své takto vzniklé snímky zahrnoval do svého díla a vystavoval je.
Pátý svazek knižních vydání fotografických cyklů Josefa Sudka. Fotografie beskydského pralesa Mionší patří k nejpřitažlivějším, nejtajemnějším i nejromantičtějším Sudkovým fotografickým cyklům. Tajemný prales Sudka fascinoval svou jedinečnou vizualitou, která ve spojení se světlem vytvářela zcela jedinečné konfigurace. V tomto cyklu se naplno projevil Sudkův zájem o stromy, který dal vzniknout i mnoha snímkům z jiných míst, jež budou náplní samostatného svazku v této knižní řadě. Knihu uvádí studie historika fotografie Antonína Dufka a unikátní svědectví Petra Helbicha, který Josefa Sudka doprovázel při všech jeho cestách do Beskyd. Soupis fotografií doprovází zasvěceným komentářem o beskydském pralese a jeho historii Tomáš Vrška.
Šedesát fotografických portrétů českých a slovenských spisovatelů: L. Vaculíka, J. Koláře, J. Škvoreckého, A. Lustiga, I. M. Jirouse, V. Havla, B. Hrabala, P. Kohouta, I. Klímy, Z. Hejdy, J. Gruši, P. Krále, D. Tatarky a dalších.
Druhý svazek fotografických cyklů obsahuje Sudkovu portrétní tvorbu. Potrtréty provázely Sudka dlouhou řadu let: zejména v předválečné době patřily k nejdůležitějším součástem jeho fotografické živnosti, v letech čtyřicátých a padesátých pak Sudek fotografoval zejména své blízké přátele-umělce. Mezi portrétovanými osobnostmi byl budoucí nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert, malíři, spisovatelé, vědci, lékaři, politici, architekti, herci a mnohé jiné významné osobnosti veřejného života. Knihu doprovází vedle Sudkova životopisu, úplné bibliografie a soupisu jeho výstav též rozhovor se znalcem jeho díla Janem Řezáčem.
Kniha Plasy 1981 zachycuje fotografickou výstavu, která se stala jednou z nejvýznamnějších událostí české nezávislé kultury v normalizačním dvacetiletí 1969–1989. Výstava v Plasech byla vyvrcholením tříleté výstavní činnosti v pražském Činoherním klubu, kde se na výstavách 9 a 9 & 9 představila celá jedna generace českých fotografů. Ústřední osobností, která kolem sebe tyto fotografy soustředila a všechny výstavy uváděla, byla historička fotografie Anna Fárová. Na zahájení přijeli nejen významní francouzští novináři, ale i světoví fotografové Henri Cartier-Bresson a Marc Riboud. Kniha Plasy 1981 přináší v úvodu dosud nepublikované texty Anny Fárové spolu se vzpomínkovým textem Christiana Caujolla. Následují bloky fotografií všech tvůrců z Plasů, doprovozené texty Anny Fárové z katalogů výstav 9 a 9 & 9. Závěr knihy tvoří dobové recenze z francouzského a českého tisku, unikátní fotografie Henri Cartier-Bressona a Marca Ribouda a rozsáhlá fotografická část dokumentární – fotografie v této části jsou kolektivním dílem všech účastníků výstavy v Plasech.
Kniha vzpomínek známé fotografky vtipně a zasvěceně evokuje autorčino rodinné zázemí, vlastní práci a zejména český kulturní a společenský život posledních šedesáti let. Knihu k vydání připravil Jaromír Slomek, z jehož podnětu vznikla. Vyprávění Dagmar Hochové je doplněno unikátními fotografiemi z jejího života i jejími vlastními snímky.
