Básnická sbírka Josefa Kroutvora.

Josef Kroutvor narozen 30. 3. 1942 v Praze. Esejista, historik umění, básník a kreslíř. Studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studijní pobyty v Besançonu a ve Vídni. V samizdatu a ve Svědectví publikoval pod kafkovským pseudonymem Josef K. Autor manifestu Škola české grotesky a eseje Střední Evropa: anekdota a dějiny. Od roku 1970 zaměstnán třicet let v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze v oddělení užité grafiky a fotografie. Autor výstav, řady odborných a uměleckých publikací, antologií, monografií a kurzív pro Český rozhlas Vltava. Jeho knížky vyšly např. v nakladatelství Pulchra a Měsíc ve dne, v poslední době spolupracuje s nakladatelstvím Archa Zlín. Své vzpomínky shrnul v knize Poletování jednoho ptáčka, kterou vydalo nakladatelství Torst v roce 2019.

Mauzoleum patří k ústředním a ojedinělým dílům německé poezie. Třicet sedm Enzensbergerových balad pojednává o rozporuplnosti pokroku, o procesu trvajícím celá staletí, jehož významné, tragické, komické i absurdní problémy na nás dopadají dodnes. Text radikálně ruší tradiční představu o poezii jako tvorbě „krásného zdání“ a simuluje vědecký jazyk i myšlení, aniž se však zříká umělecké volnosti přetvářet fakta do „otevřeného“ celku, který obsahuje i mnoho nedořečeného, nedefinovatelného, ba tajemného. Přestože pokrok je kolektivním mýtem, personifikoval se v dlouhé řadě historických postav, průkopníků či vzájemných protivníků. Hrdinové balad jsou proto myslitelé, dobrodruzi, biologové (Darwin), vynálezci (Gutenberg), přírodovědci (Humboldt), lékaři (Guillotin), revolucionáři (Che Gue­va­­ra), politici (Machiavelli), umělci (Chopin) a další význačné postavy našich dějin. V knize jsou představeny ve fragmentárních zkratkách, které ukazují nejen jejich osudy (většinou ne právě šťastné), ale také jejich místo a význam pro vývoj naší civilizace.

Třetí, závěrečný svazek souborného vydání obsahuje básně z let 1931–1972, které autor nezahrnul do svých sbírek, překlady a prózy.

Poslední svazek souborného vydání díla básníka, jednoho ze zakladatelů Devětsilu, obsahuje básně z let 1931–1972, které autor nezařadil do svých sbírek, drobné prózy ze šedesátých let a překlady. Některé z básní uveřejnil Josef Frič časopisecky, ve výtvarných katalozích, monografiích výtvarníků či v druhém oddílu edice Umělé květiny (Mladá fronta 1965, ed. Jiří Brabec), jiné byly publikovány až po jeho smrti v soukromém tisku Ubohá slova (1980, ed. Václav Sokol), v novinách a v časopisecké antologii s titulem Halali (Revolver Revue č. 43/2000, ed. Robert Krumphanzl). Tiskem také vyšla jako samostatná publikace vzpomínková próza Jak se kluk-dědeček flákal po Francii (Hrnčířství a nakladatelství Michal Jůza & Eva Jůzová 1995).

Většina textů je zde však publikována poprvé z rukopisů. Kniha obsahuje též dodatky k předchozím svazkům.