Kniha významného německého teologa a filosofa italského původu soustřeďuje jeho texty z let 1910–1960 věnované výtvarnému umění a architektuře. Výbor obsahuje jednak práce syntetické povahy, jako titulní studii O podstatě uměleckého díla či článek Jak poznávat umění, přednášky a promluvy týkající se vztahu umění a náboženství či pojetí zobrazování v evropské tradici, jednak texty věnující se konkrétním uměleckým dílům nebo – například – Guardiniho znalecký posudek pro žalobu na německý stát pro perzekuci abstraktních umělců v období nacismu. Podobně jako v již dříve do češtiny přeložené knize věnované tématům umění a kultury (Konec novověku, 1992), i zde Guardini vystupuje jako člověk s hlubokým smyslem a porozuměním pro moderní kulturu. Nynější výbor ho navíc ukazuje také jako kněze a vůdčí osobnost liturgického hnutí, který jako jeden z nemnohých dokázal vnímavě sledovat aktuální umělecké dění, uvažovat o smyslu moderního umění a v několika případech dokonce spolupůsobit při zrodu děl, která se stala mezníky v dějinách sakrálního umění první poloviny 20. století (kaple a Rytířský sál na hradě Rothenfels, kostel Božího těla v Cáchách od architekta Rudolfa Schwarze). Výbor sestavil a úvodní studii, která nastiňuje i kontext a pozdější recepci Guardiniho myšlenek o umění, pro české vydání napsal německý historik umění Walter Zahner.