Bohumil Nuska (nar. 1932) píše v dovětku ke knize: Po přečtení textů možná usoudíte, že se vlastně jedná o jakési polosonety či „napůl sonety“, jež snad místy víceméně až minimalisticky vyznívají. A přitom, navíc, bohužel (anebo bohudíky?) jde o texty namnoze ironicky laděné. A kde že pak hledat nějaký „pevný bod“? (Takže ke všemu též inversio inversionis...)