Antologie Před potopou se skrze eseje významných amerických kritiků spolu s T. S. Eliotem ptá, "k čemu je literární kritika", přičemž se zaměřuje na tu, která vznikala ve Spojených státech v období zhruba ohraničeném roky 1930 a 1970. Kniha představuje vybrané kritické osobnosti reprezentující výrazné kritické školy či kritické typy a jejich způsob myšlení ukazuje prostřednictvím textů, jež reflektují americkou kritiku jako takovou. Rok 1930 i rok 1970 jsou povýtce symbolické mezníky: na přelomu dvacátých a třicátých let nalezly definitivní výraz mnohé tendence, které nabíraly na síle v předchozích autorských generacích a americká literární kritika se emancipovala jako svébytný literární druh, přestala být vnímána jako odvozené, služebné psaní. A zhruba od počátku sedmdesátých let se zase začala masivně proměňovat pod silným náporem evropské, zvláště francouzské literární teorie a filosofie, strukturalistické i poststrukturalistické provenience. Vzdor této proměně přinášejí staré, ne-li přímo "předpotopní" texty, zastoupené v antologii Před potopou, překvapivě mnoho zásadních podnětů i dnes.