Lyrický deník Petra Fabiana (nar. 1974) už svým názvem naznačuje, že v něm autor rozvíjí a překvapivě prohlubuje pro něho typické rozkročení mezi odvážným a svobodným pnutím směrem k metafyzické reflexi a uzemňujícím smyslem pro minuciózní detail, obraz křehkosti, neurčitosti viditelného světa. Téma světa jako nejednoznačného prostoru, „unikající celistvosti“ zrcadlící osamělou lidskou existenci je ve Fabianových krystalicky průzračných básních v próze traktováno se suverenitou a zároveň citlivostí, jež je řadí k nejpůsobivějším výkonům současné české poezie.