V červenci 2020 dostal Jakub Čermák od přítele Kaii Macha malý zápisník a propadl skrze něj velké obsesi: psaní čtyřverší. Když se o rok později ohlédl, zjistil, že jich má nakupeno několik stovek. Básnický deník, který tak mimoděk vznikl, pokrýval první pandemický rok a období všeobecného protřesu. Ale jak se jindy v tvorbě věnuje společenským tématům a politice celkem pravidelně, tentokrát se básně okolnímu dění vyhnuly kamsi do bezčasí. Obranou proti tíze dějin mu byl obrat k intimitě, průzkum niternosti, záznam vlastní zranitelnosti i záchvěvů naděje.

kresby a grafická úprava: Jakub Čermák
redakce a jazyková redakce: Zuzana Barincová
tisk: Společnost Hrací karty 1884
náklad: 500 kusů
V odpovědi na časosběrnou juvenelii Resumé 17 (nakl. Šimon Ryšavý, 2004) dal své šesté sbírce jméno: Resumé 34. Sbírku nakonec – k poctě babičky, se kterou rád hrává karty – přepsal na sadu kanastových karet, které si pro radost i ilustroval.

Sada obsahuje 208 čtyřverší vytištěných na 108 kartách. Jednotlivá čtyřverší jsou zhruba rozdělena do celků: srdce - verše milostné a erotické / kříže – verše o smrti a víře mystické / piky – verše deprese, viny a pikání / listy – verše naděje a víry žité a pěstené. Všechna esa pak věnoval veršům pro dceru Agátku.

Číst se sbírka ovšem může kterýmkoliv směrem: hra je jejím základním principem. Ba ani číst se nemusí, jako se život nemusí pořád artikulovat a reflektovat. Někdy je potřeba prostě hrát. Autor vybízí především ke hraní Habaďůry, jejíž návod je vytištěn na krabičce.