Soubor kritického, esejistického, literárněvědného a publicistického díla významného českého básníka a prozaika Karla Miloty (1937–2002). Vedle pronikavých literárních kritik ze šedesátých a devadesátých let jsou zde zastoupena též všechna klíčová témata Milotova literárního zájmu: česká systémová poezie, dílo Emila Juliše, prozaické dílo Vladimíra Párala a Milady Součkové, česká a ruská poezie i český historický román. Objevné jsou Milotovy eseje o vážné hudbě, první vydání jeho dosud nezveřejněné rozsáhlé práce Vzorec řeči a řeč vzorce, jejíž vydání bylo v roce 1970 zakázáno, a fejetony a publicistické texty z let devadesátých. Milota se v knize Vzorec řeči představuje jako mimořádně pronikavý kritik, jedinečný literární analytik a vynikající esejista – jeden z největších, jaké česká literatura v druhé polovině dvacátého století měla. Svazek je doprovozen ediční poznámkou Jana Šulce a jmenným rejstříkem.