Způsob vzniku novely Locus Solus, podobně jako Afrických dojmů a dalších svých děl, Raymond Roussel odhalil až posmrtně ve svém textu Jak jsem psal některé své knihy. Zrodil se z formálního omezení, kterým se autor řídil, kdy vzal dvě podobná slova, přidal k nim slova sice stejná, ale mající dva významy, a získal tak dvě téměř identické věty, na jejichž základě pak staví celý text. Význačný vědec a vynálezce Martial Canterel pozve skupinu svých kolegů a přátel k návštěvě svého venkovského sídla Locus Solus. Návštěvníkům předvádí stále bizarnější vynálezy korunované živým obrazem, ve skutečnosti představovaným mrtvými lidmi oživenými pomocí tekutiny resurrectinu, která po vstříknutí čerstvou mrtvolu nutí opakovat nejdůležitější událost jejího života. Raymond Roussel, za svého života nepochopený a znevažovaný, byť naprosto originální autor, jehož dílo obdrželo negativní reakce, se nakonec dočkal obdivu surrealistických skupin a dalších avantgardních autorů.

Dvojitý nelson doby tvou duši vejpůl zlomí… je úvodní motto dokumentárního románu, věnovaného autorově otci – zde Jaromíru Komínovi.
Kromě úvodních kapitol z dětství malého JK v povodí Labe ocitáme se posléze v bujaře rozvíjejícím se Zlíně, kde se malý Komín setkává v internátních podmínkách s dalšími protagonisty této knihy Mladými muži, skautíky Veldou, Stromkem, Achem, Tatyčkem, Lolkem a jejich rádcem Karlem Šustkem, a hlavně s neklidnou dobou; jak je, skautíky, následně pak tvaruje k obrazu svému. Jak mění charaktery Komínových přátel, jak se z jednoho stává protektorátní novinář-aktivista, z jiného partyzán, z dalšího komunista či dokonce pod obojí způsobou lavírující udavač.
Jak lidé tváří v tvář době padají nebo se jí brání; jak někteří, pokud to jen trochu jde, snaží se zůstat čistí. (Snaží se nenávidět nenávist?) Jak někteří, ačkoliv po válce pod komunistickými hesly ve stylu povaleči z účtáren do fabrik a továren donuceni změnit zaměstnání, viz dospělý Jaromír Komín, i v nejrůznějších dělnických profesích neztrácejí nit a zůstávají stále bývalými členy nársoc strany – a Tomáš Garrigue Masaryk u nich visí na zdi až do smrti.

První svazek knihy navazuje na předchozí autorovu práci Ekonomie přírodních národů, tentokrát se však zaměřil na „Český lid“, což je nejen historické vymezení předmětu zájmu, ale také hold etnologickému časopisu s tímto názvem, který vychází od roku 1891. Jestliže v ekonomii přírodních národů šlo především o řešení vztahů mezi přírodou a kulturou v malých společnostech, potom jejich početnější následníci se už museli zabývat palčivými problémy velké hierarchizované society, ať měla jakoukoliv sociální formu a podobu. Proto se tentokrát pozornost autora přesouvá na vztah přirozenost versus svoboda a sleduje jeho posuny na životě zdejší society za posledních tisíc let.