Pětilibrová bankovka je jednou ze dvou povídkových knih proslulého významného jihoafrického spisovatele Hermana Charlese Bosmana, které bývají označovány jako "historky z voorkamery". Odehrávají se totiž v "předsíni" transvaalského poštmistra Jurieho Steyna, kde se počátkem padesátých let pravidelně scházejí na kus řeči místní farmáři. Někdy se z jejich replik jako ze střípků mozaiky rodí souvislejší vyprávění, častěji však samorostlí Búrové plácají páté přes deváté a jen občas se z jejich vícehlasu vynoří příběh či anekdota. Rozhovory obyčejně uvádí do pohybu informace o dění "venku", s níž přátele seznamuje vášnivý posluchač rozhlasu a čtenář novin At Naudé. Rázovitý mikrokosmos Groot Marica a jeho lokální měřítka se střetávají s "velkým světem". V kombinaci se vzájemným popichováním besedníků a jejich leckdy poněkud pofiderními názory vytváří tento konflikt okouzlující směs humoru, satiry a mnohostranné ironie, jež z Bosmana učinila "nejmilovanějšího jihoafrického spisovatele". Jen tu a tam probleskne jinak nesmírně zábavnými povídkami nostalgie po mizejícím světě starého Transvaalu.

Murray identifikoval čtyři podmínky potřebné k tomu, abychom mohli svůj život považovat za dlouhodobě šťastný: pevná rodina, přátelé nebo fungující sousedská komunita, náboženství (nebo filozofie, která jej nahrazuje) a práce, která nás naplňuje. Hmotné zabezpečení je důležité, pokud nám pomáhá vést takový život. Sociální programy, které se pokoušejí kteroukoliv z těchto institucí nahradit, se nakonec ukážou jako destruktivní.

Ch. Murray je autorem kontroverzním, jeho knihy vyvolávají bouřlivé a protikladné reakce, je předmětem ideologických útoků a profesionální kritiky stejně jako vysokého obdivu.

Předmluvou vybavil Roman Joch.

V první polovině své desáté knížky přichází autor s kratičkými prozaickými útvary, jejich poetičnost a jemný humor si nachází větší porozumění u „nečtenářů“ básní, aby je v druhé polovině přesvědčil, že poezie je zrcadlem duše básníků, ale i čtenářů!