Autor úspěšné Scénologie krajiny, která vyšla jako 5. svazek malé řady edice Disk a otevřela téma scénologie životního prostředí či životního prostoru člověka, chce tentokrát porozumět tomu, čemu se říká předvádět se, hrát to na někoho, předstírat, klamat, čemu se říká životní divadýlka, čemu se říká udělat někomu scénu atd. Josef Valenta se zaměřuje právě na ony konkrétní podoby každodenního scénování, na jeho výrazové techniky a na způsoby chování, které při něm používáme

Fotografovat začal Roman Burda (1966) soustavně teprve po první návštěvě Afriky. Etiopská krajina a zvyky a rituály tamních lidí ho natolik uchvátily, že se od té doby do oblasti řeky Omo stále vrací.Dnes už má mezi domorodci přátele, u kterých přespává, prožívá s nimi rodinné události, pomáhá jim vyřizovat úřední záležitosti a vozí jim dárky, o které ho žádají. Oni mu zase umožňují zažívat a dokumentovat mizející Afriku, obřady a slavnosti, které už sotva někdo nafotografuje, protože mnohé, zejména ty násilné a nebezpečné, jsou dnes zakázány.

Ojedinělá je rovněž Burdova série snímků z období dešťů, kterou nafotografoval "zevnitř", mezi domorodci, když se k nim za vydatné pomoci zdejších lidí, kteří jeho džíp doslova přetlačili přes rozbahněná území, dostal na samém jeho začátku.

Publikace zahrnuje fotografie z období 70. a 80. let, kdy se Dana Kyndrová systematicky věnovala zachycení atmosféry masových komunistických slavností v Praze, které se konaly na Letenské pláni (První máje), na Staroměstském náměstí (výročí VŘSR a Vítězného února, Mírový kongres) a na Strahovském stadionu (spartakiády). Tyto tři základní politické "pilíře" projektu doplňují fotografie z každodenního života v období normalizace, respektive tzv. menší, nepolitické či přesněji osobní rituály jako jsou taneční, maturita, vánoční svátky, zabíjačka, poslední leč, diskotéky, chmelové brigády, Matějská pouť, atd., které atmosféru tehdejší neutěšené doby nepřímo podtrhují. Autorka řadu těchto fotografií již dříve publikovala či vystavila v rámci několika dílčích projektů. Nicméně, takto koncepčně, kdy se jedná víceméně o retrospektivu její tvorby 70. a 80. let, jsou fotografie představeny vůbec poprvé.