další číslo nezávislého, sítotiskem ručně tištěného časopisu sdružení Punx23.Tentokrát i se společenskou hrou.

Staša Fleischmannová (* 1919) se od dětství spolu se svou sestrou-dvojčetem pohybovala v mimořádném prostředí předních tvůrčích osobností první československé republiky. Oba jejich rodiče, Staša a Rudolf Jílovští, byli nepřehlédnutelnou součástí českého kulturního a společenského života. K přátelům rodiny patřili Milena Jesenská, Ferdinand Peroutka, František Halas, Julius Firt, Jiří Voskovec, Jan Werich i Jaroslav Ježek, Vladimír Clementis, Adolf Hoffmeister, Zdeněk Bořek-Dohalský či Josef Šíma. Sestry Jílovské se nadchly představou samostatné tvorby a začaly studovat fotografii u Jaromíra Funkeho na Státní grafické škole. V devatenácti letech si otevřely vlastní fotoateliér, o rok později začala válka. Tragické události let okupace tvoří prostřední část vzpomínek, k jejichž napsání se autorka odhodlala ve věku dvaadevadesáti let. Její knižní prvotina je mimořádným svědectvím bystrozraké pozorovatelky, která citlivě, avšak bez sentimentu promítá čtenářům panorama téměř celého století. Provádí čtenáře (i diváky fotografií a dokumentů) vrstvami času a paměti a napříč vrstev národních, společenských a kulturních. Staša Fleischmannová je fotografka, a proto je její svědectví rovnou měrou i obrazové. Řadu fotografií lze považovat za naprosto unikátní historické dokumenty doby, jejichž hodnotu zvyšuje i skutečnost, že až na několik výjimek jsou zde zveřejněny vůbec poprvé. Knihu edičně připravil a poznámkami a jmenným rejstříkem opatřil Tomáš Vrba

Dvousvazková edice přináší poprvé v úplnosti literárněkritické, teatrologické, obecněestetické a publicistické práce Jana Grossmana (1925–1993), jedné nejvýraznějších osobností české kultury druhé poloviny 20. století. Editor Petr Šrámek soubor rozčlenil do jedenácti oddílů. První oddíl přináší rané práce o literatuře (1942–45). Druhý a třetí oddíl obsahují poválečnou publicistiku a kritiku (1945–48). Čtvrtý oddíl sestává z programů a materiálů psaných pro divadla (do roku 1955). Pátý až devátý oddíl jsou členěny tematicky (1956–69): pátý oddíl přináší práce o literatuře; oddíl šestý je sestaven z brechtovských statí; sedmý oddíl obsahuje stati o divadelním stylu, obecných otázkách herectví, divadelní úloze filmu a kritické referáty; do oddílu osmého patří práce o divadelní scénografii a jevištním výtvarnictví; devátý oddíl se věnuje problematice tzv. malých divadel a inscenacím v Divadle Na zábradlí. Desátý oddíl shrnuje sporadické literární i divadelní publikační příležitosti (1970–89) a oddíl jedenáctý uvádí texty polistopadové (1990–92). Následovat bude svazek Mezi literaturou a divadlem III. Komentáře, který přinese literárněhistorické a divadelněhistorické komentáře, bibliografii a grossmanovskou studii.