„Útržky reflexí vznikaly po několik let pod pracovním názvem Komické aspekty propadu do šílenství. Pak přišel kovid a také nemoc. Běžný pražský provoz vystřídal kamenný dům na šumavské samotě. Vznikla z toho knížka, která mísí žánry do té míry, že nezbývá než čtenáři doporučit, aby si pro ni zařazení hledal sám.“ – Olga Walló

Kniha vznikla jako pocta všem, kdo jsou nebo byli a zůstali mladí, měli toulavé boty a táhlo je to pod širák. Ať už si říkali trampové, woodcrafteři, vandráci, čundráci, kovbojové, indiáni nebo si časem na své chaty pověsili satelit, všichni se stali součástí téměř výhradního českého a slovenského fenoménu trampingu, který je považován za naši největší subkulturu.

Libor Fojtík se trampům systematicky věnoval posledních sedm let. Fotografoval především kolem Sázavy, Brna, v oblastech Brd, Beskyd, Kokořínska, Plzeňska a Vsetínských vrchů. Zaznamenal nejrůznější podoby kovbojského zálesáckého, kanadského stylu nebo desperátského stylu, ale také verze indiánské, vandrácké a návraty do meziválečných let. Obdobně sleduje, jak se tento životní styl a inspirační zdroje odrazily v podobě přístřešků, srubů, chat a nejrůznějších trampských výrobků.

Fotografie provází slovník trampských výrazů a texty trampa Michaela Antonyho-Tonyho, sociologa Jana Pohůnka a historika umění Tomáše Pospěcha.

nakl.Dost

Putovat a listovat, obracet stránky v kalendáři. Jaro, léto, podzim, zima. A také to, co se nedá rozdělit, také půltóny, předčasná období, zpoždění či návraty. Předjaří s nečekanou záplavou sněhu. Kruté polomy a nové naděje. Domino kaluží po letním lijáku. Vůně kopřiv a spařené trávy, vůně kompostu. Babí léto, ale ještě ne podzim. Lampiony kaštanů a javorů rozvěšené po kraji. Vůně jablek v komoře stále svěží. Vůně povidel a hub v kuchyni. Listování, obracení listů v houstnoucím šeru po návratu z Pohoří. Soubor poutnických zápisků, črt a pověstí z novohradska i přilehlého Waldviertlu. První svazek edice Stropnice.

nakl.studio Stará škola