Obsáhlý soubor esejů básníka, prozaika a kritika Jana Štolby je věnován české poezii publikované v posledních šestnácti letech. Vzhledem k tomu, že v dané době vycházely tiskem knihy nevydané předtím po dobu více než čtyřiceti let, je ovšem záběr knihy mnohem širší: představuje mimořádně detailní a citlivý pohled na šíři a rozmanitost české poezie celého posledního půlstoletí. Štolba je ve svém přístupu k dané sbírce či autorovi předem zcela nepředpojatý, zajímá ho jen text sám. To mu umožňuje objevovat pozoruhodné hodnoty u básníků okrajových či méně známých a naopak jemně ukázat na problematičnost tvorby autorů zavedených. Největší jeho předností je konkrétnost. Štolba se přísně drží textů, o nichž píše, nikdy se nepouští do efektních formulací, které by se vzdalovaly popisované látce. Texty v knize zahrnuté vycházely během posledních patnácti let zejména v Literárních novinách, Tvaru a Hostu, řadu z nich ovšem autor napsal přímo pro tuto knihu. Rozděleny jsou do tří oddílů: první shrnuje recenze knih jednotlivých autorů, jež jsou řazeny chronologicky podle data narození těchto básníků. Druhý oddíl obsahuje obecné Štolbovy úvahy o současné české poezii, které vesměs dosud nebyly publikovány. Třetí oddíl přináší několik textů o české próze.
