Brazilská spisovatelka Ana Mirandová (*1951) vstoupila do literatury na přelomu 70. a 80 let. Její románová prvotina Peklo ráje z roku 1989 se v Brazílii stala bestsellerem a takřka obratem vyšla v desítce zemí. Původní název románu zní Boca do Inferno. Doslova to znamená Pekelná huba, ale také Brána do pekel. I samu knihu můžeme číst dvakrát doslova, a přesto dvakrát jinak. Budeme-li ji číst jako Pekelnou hubu, pohroužíme se do detektivního příběhu, k jehož protagonistům patří velký barokní básník, právník a bonviván Gregório de Matos (1636-1695), muž, jehož lid pro nevymáchané útoky na špínu světa počastoval přízviskem Pekelná huba. Budeme-li román číst jako Bránu do pekel, nahlédneme do nevšední kroniky koloniální Brazílie, časoprostoru, který se vymkl z kloubů evropské kultury a stal se rajským peklem, kde se výhonky evropského ducha po vzoru tropické vegetace proměňují v liány, jejichž zrádnému objetí sotva co dokáže uniknout. Ana Mirandová je tvůrkyní historického románu jako moderně mnohohlasého žánru, který může být alternativou k akademické historiografii. Zaměřuje se na momenty obestřené dohady a otazníky, jimiž může do dějin vstoupit současnost, vnášet do nich uměleckou obrazotvornost a donutit je tak odpovídat na dnešní otázky a starosti. Román z portugalského originálu přeložila a doslov napsala Šárka Grauová.

Rozsáhlá kniha vzpomínek významného českého diplomata Jaromíra Kopeckého (1899-1977) je významným příspěvkem k poznání československých dějin 20. století. Kniha líčí autorovo dětství a mládí, studia a působení v meziválečném studentském hnutí. Zachycuje též jeho první léta v diplomacii - působení v Rumunsku a Jugoslávii - a zejména nejvýznamnější část jeho života - práci ve Švýcarsku za války, kdy jako významný člen československého zahraničního protinacistického odboje organizoval zpravodajské spojení mezi domácím odbojem a Benešovou exilovou vládou v Londýně. Po válce byl jmenován československým velvyslancem ve Švýcarsku, poté pracoval na ministerstvu zahraničních věcí v Praze. Po únoru 1948 byl z politických důvodů zatčen, odsouzen a celá padesátá léta vězněn. Své paměti napsal na počátku sedmdesátých let. Kniha je doplněna rozsáhlým fotografickým doprovodem, jmenným rejstříkem a doslovem historika Josefa Tomeše.