30. svazek edice Fototorst. Jindřich Přibík (*1944 ) je jedním z nejsložitějších autorů (nejen) české fotografie. Jeho tvorba zahrnuje za více než půlstoletí přes čtyřicet postupně se rozrůstajících a překrývajících cyklů, které tvoří složitou síť odkazů a vzájemných citací. Patří do nich jak rané práce s textovými úvahami (Muzeum. Plzeň 1963), cykly Reflexů, pracující se složitými odrazy oken a výkladů, tak především Montáže, vznikající od poloviny šedesátých let ze starých nalezených negativů a pracující volně s motivy převzatými z klasických filosofických a literárních textů. Autor souběžně studoval fotografii a filosofii, což se odrazilo v celém jeho solitérním díle, pracujícím jak s fotogenií, tak s hermeneutikou.

15. svazek edice Fototorst. Jaromír Funke (1896-1945) patří mezi světově významné průkopníky moderní fotografie. Roku 1922 se vydal na cestu k abstrakci, která vyústila v jeho vlastním uměleckém směru - "fotogenismu". Reagoval také na kubismus a vytvořil vzorová díla nové věcnosti a konstruktivismu. V průběhu 20. let akceptoval jako jeden z prvních též poetismus a surrealismus. Mezi fotografy z Čech byl ve 20. letech vedle Rösslera jedinou osobností, která se orientovala v mezinárodním kontextu avantgardní fotografie a výtvarného umění. Fotografické dění své doby ovlivňoval nejen svým dílem, ale i rozsáhlou teoretickou, kritickou, organizátorskou, redaktorskou a zejména pedagogickou činností. Jako profesor fotografie v Bratislavě a Praze měl jedinečnou možnost šířit své znalosti, a to i v době, kdy to v okolních zemích, zejména v Německu, nebylo možné. Byl nejen průkopníkem nové fotografie, ale i výrazným představitelem nového vizuálního umění vůbec. Působil snad ve všech oborech, v nichž fotografie uplatňovala své užitné funkce.

31. svazek edice Fototorst. Jan Reich (* 1942) je pokračovatelem české fotografické tradice spojené se jménem Josefa Sudka. V počátcích se věnoval zátiší, portrétu i dokumentu. Vytvořil cyklus portrétů cirkusáků a sérii mometek Paříže. Od 70. let se přiklání k fotografování venkovské a městské krajiny. Fascinuje ho svět mizejících pražských periferií i vesnických tradic, dlouhá léta dokumentuje krajinu Sedlčanska, jež se stala jeho druhým domovem. Pracuje se starými velkoformátovými fotoaparáty, jeho doménou je hledání smysluplných hodnot ukrytých v krajině, lidských sídlech i setkáních. Jeho kniha Bohemia, oceněná cenou Magnesia litera, mapuje významné domácí historické a architektonické památky.