Anotace
Jsme v jednadvacátém století, ale v zamlžených a drsných Jeseníkách se do nelítostného zápasu na život a na smrt pouštějí dva muži nadaní schopnostmi, které si spojujeme spíše s pradávnými kouzelníky. Román Senzibil Markéty Pilátové rozehrává příběh dvou senzibilů obdařených těžko vysvětlitelnou silou, kterou každý z nich využívá jiným způsobem. Zároveň je sondou do českého „něcismu“, tedy obecně rozšířené víry v „něco“ vyššího, jež se neváže na tradiční náboženství a církve, ale také příběhem urputného a věčného boje dobra se zlem. Značná část děje se odehrává mimo hmatatelnou realitu, v paralelních světech. Při tom se dozvíme mnohé o senzibilech, zázračných léčitelích, přelévání mentální energie a pokusech předlistopadového režimu využít tuto těžko uchopitelnou skutečnost ve svůj prospěch. Některé motivy románu jsou rozprostřeny mezi pohádku a science-fiction, ale zároveň jsou pevně ukotveny v realitě. K tomu napomáhá i hluboká spjatost děje s Jeseníky s tajemností tamější přírody i tragickým obdobím čarodějnických procesů, které na desetiletí ovlivnily celý kraj a jeho obyvatele. Kromě jiných témat je román i příběhem mnoha podob lásky, zdaleka ne vždy idylické a naplněné.

Zbyněk Černík je jedním z našich nejvýznamnějších znalců švédské literatury a překladatelů ze severských jazyků. Ve své knize vzpomínek přibližuje Švédsko a švédský svět českým čtenářům, střídmým a věcným způsobem vypráví ovšem o celém svém životě, o studiích, cestách či o práci v nakladatelství Odeon. Jeho knížka poutavým, neokázalým způsobem přibližuje čtenářům celou jednu zajímavou a podnětnou zeměpisnou, historickou a kulturní oblast. Doprovozena je souborem unikátních fotografií.

Kniha je první rozsáhlejší monografií malíře mladší střední generace Miroslava Polácha (nar. 1980). Přes realistický výraz je Poláchova malba důsledně uměle komponovaná. Dějinně zatížený problém malířské iluze s její vazbou na tradiční ikonografický aparát autor staví do paradoxních situací a vztahů k technické imaginaci současné digitální kultury a pohyblivého obrazu. Ty modifikují formu a přetvářejí obsah. Jako by se tu před námi odehrával proces konceptualizace obrazu, jenomže způsobem ne zcela předvídatelným a často zastřeným. Publikace obsahuje vedle úvodní studie historika umění a kurátora Petra Vaňouse řadu reprodukcí naznačujících pohyb Poláchova „myšlení obrazem“. Jeho autorský přístup nelze z hlediska tradiční vývojové optiky dějin umění označit ani za progresivní ani za regresivní, naplňuje spíše status široce založené výrazové syntézy, která otevírá řadu otázek.