Třetí román světoznámého brazilského zpěváka a skladatele Chica Buarqua (nar. 1944) sleduje osudy brazilského ghostwritera s banálním jménem José Costa, kterého zákruty profesní dráhy zavedou z rodného Rio de Janeira až do Budapešti. V tomto podvojném městě sestávajícím z Budy a Pešti nalézá sympatický Latinoameričan nejen druhý domov, ale i svůj druhý spisovatelský život, stejně stínový jako ten první. Kniha je současně zábavným, závratným i závažným příběhem, který čtenáře vede k úvahám o vztahu jazyka a lidské existence, o nejistém postavení literatury ve věku kulturního průmyslu a nakonec i o možnostech jednotlivce žít v postmoderním světě svůj nezaměnitelný osobní příběh. Kniha byla oceněna prestižní brazilskou cenou Jabuti, přeložena do víc než deseti jazyků včetně hebrejštiny a japonštiny a roku 2009 podle ní režisér Walter Carvalho natočil v brazilsko-maďarské koprodukci stejnojmenný film. Román vychází v překladu Šárky Grauové, která jej též opatřila obšírnou studií, jako šestý svazek Lusobrazilské knihovny v nakladatelství Torst.

Po čtenářsky úspěšném románu Za trest a za odměnu vydává nakladatelství Torst nový román Anny Zonové. Kniha vypráví o muži, kterému se zdá, že si představuje, jak jede do práce a přitom prší. Necítí se nejlépe, protože ho opustila milenka, práce ho nebaví, přestává si rozumět se ženou a s dětmi. Je to kniha o křiku, o vytěsňování viny, o mlčení a organizované osamělosti. Zachycuje snahu lidí hovořit spolu, byť třeba jen zoufalým řvaním a ječením. Většinou jde o usilování neúspěšné, končící v gestech a zvucích neporozumění.