Nicolas Mahler zpracoval černočernou komedii Thomase Bernharda do podoby úžasné komiksové adaptace.

Každý druhý den dopoledne – vyjma sobot s volným vstupem – usedá na lavici před Tintorettovým Mužem s bílým plnovousem ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu hudební filozof Reger. Jednoho dne dojde k přerušení této rutiny: Reger požádá přítele Atzbachera, aby se s ním v muzeu sešel právě v sobotu. Než je však důvod tohoto nezvyklého chování odhalen, oddává se Reger velkolepým strhujícím tirádám namířeným proti umění vůbec a proti malířství zvláště, zatracuje Stiftera i Heideggera, nadává na Vídeň i Vídeňany – a přitom ví, že záchranu nelze hledat jinde než právě u člověk

Kniha Jiří Brdečka představuje slovem a obrazem život a mnohostranné dílo jednoho z nejvýraznějších tvůrců českého filmu 20. století Jiřího Brdečky (1917–1982). Po obsáhlém úvodním autorově životopisu, doprovozeném množstvím unikátních fotografií a dokumentů, se čtenáři mohou v jednotlivých tematických kapitolách seznámit s Brdečkovým dětstvím a mládím, jeho kresleným humorem, poválečnými filmovými kritikami, tvorbou ilustrátorskou a kreslířskou, s jeho pestrou literární prací (románem Limonádový Joe, knihou Kolty bez pozlátka, povídkami, scénáři, písňovými texty, humornou básní i memoáry). Samostatná pozornost je věnována Brdečkovu zájmu o tematiku divokého západu a jeho přátelství s mnoha vynikajícími českými kulturními osobnostmi (Jiří Trnka, Jan Werich, Zdeněk Jirotka, Jan Lukas, Zdenek Seydl, Adolf Hoffmeister, Vratislav Blažek, Myrtil Frída, Ota Janeček, Jiří Mucha ad.). Monografie je však především zaměřena na Brdečkovu scenáristickou tvorbu pro český hraný film a zvláště na jeho filmy animované, které mu přinesly mezinárodní proslulost a zařadily ho mezi nejvýznamnější poválečné tvůrce animovaného filmu v měřítku světovém. Kniha, obsahující stovky fotografií, kreseb, reprodukcí a faksimilií, je monografií určenou ke čtení i prohlížení, živou kronikou pozoruhodného lidského života naplněného obdivuhodnou tvůrčí prací. Je mimořádně cenným svědectvím o jedné z velmi důležitých kapitol české kultury od druhé poloviny třicátých let do začátku osmdesátých let 20. století.

Kniha přináší jedinečný soubor barevných snímků Zívrových plastik z veřejných i soukromých sbírek a neopomíjií ani nedochované práce. Kapitoly o jednotlivých tvůrčích údobích jsou oživeny množstvím citací z povětšinou dosud nezveřejněných umělcových deníků. Důležitou součástí je komentovaný soupis autorova sochařského díla.
LADISLAV ZÍVR (1909 Nová Paka –1980 Ždírec u Staré Paky - po celý život usiloval o jednoduchost a plnost tvarů, ale tento svůj ideál, převzatý i z rodové hrnčířské tradice, zároveň od počátku prověřoval nejrůznějšími zatěžkávacími zkouškami. Důkazem je celý Zívrův komplikovaný vývoj od pozdního kubismu přes surrealismus, gutfreundovský civilismus, symbolicky laděný spiritualismus a tvorbu v duchu Skupiny 42 až k imaginativní plastice. Sochař se tu různými cestami snažil proniknout k tomu, co dosud zůstávalo skryté, a doufal, že umění tak může doplnit objevy novodobé vědy.