Jiří Valenta (1936 -1991), významný malíř českého informelu a protagonista takzvaných Konfrontací. Po opuštění Československa v roce 1968, navázal na svou dosavadní tvorbu, ale nepodařilo se mu najít napojení na německou galerijní scénu. V roce 1975 přestává malovat a začíná v tajnosti fotografovat, své práce ovšem nijak neprezentuje a nechává je pouze ve formě diapositivů.
Zemřel v Kolíně nad Rýnem.

česky, anglicky

38. svazek edice Fototorst. Moravský fotograf Vojta Dukát (* 1947) odešel po okupaci Československa sovětskou armádou do nizozemského exilu (1968). Toulal se po světě a vynikl v žánru humanistické fotografie. Snaží se být nadále profesionálním amatérem věrným odkazu jména přístroje zn. Ljubitel, nepracuje systematicky. Zdržuje se v místech, kde se mu daří nacházet harmonické vztahy v lidském společenství, k věcem a k přírodě. Rád komunikuje s lidmi nestresovanými představou, že čas jsou peníze. V letech 1974 a 1976 byl nominovaným fotografem agentury Magnum v Paříži. Od poloviny 80. let omezoval fotografování ve prospěch videozáznamů. Je oceňován za dlouhodobý přínos vizuálnímu umění (Capi-Lux Alblas Prijs 1997; Pieter Ouborg Prijs 2001). Texty v této druhé autorově monografii jsou dílem Antonína Dufka, historika umění a emeritního kurátora sbírky fotografie Moravské galerie v Brně, Melchiora de Wolffa, T. S. Gottlieba a Vojty Dukáta.

Jaromír Funke (1896-1945)patřil mezi novátory moderní fotografie, podobně jako Jaroslav Rössler, Man Ray, László Moholy-Nagy, Albert Renger-Patzsch, Alexander Rodčenko, Paul Strand, Edward Weston a další. Podobně jako oni se Funke - roku 1922 - vydal na cestu k abstrakci, která vyústila v jeho vlastním -ismu, "fotogenismu".

Reagoval také na kubismus a vytvořil vzorová díla nové věcnosti a konstruktivismu, stál nejblíž Bauhausu. V průběhu dvacátých let akceptoval jako jeden z prvních také iracionální směry, poetismus a surrealismus. Na Bretonově pojetí zázračného setkání založil po polovině třicátých let svoji „emoční fotografii“. Byl typickým všestranně vzdělaným intelektuálem své doby. Součástí knihy je Antologie textů Jaromíra Funkeho.

Kniha přibližuje především logiku utváření a proměn Funkeho tvorby, zasazuje Funkeho dílo do kontextu evropské avantgardní fotografie a kultury. Prokazuje, že Funke patří k jejím průkopníkům.

Jde o první velkou monografii tohoto světově proslulého fotografa. Na knize spolupracovala paní Miloslava Rupešová, dcera Jaromíra Funkeho.