První vydání závažného historického románu, jehož děj se odehrává na jaře roku 1938 v Brně. Autor ho napsal v Madridu, kde jako poúnorový exulant žil až do své smrti. Dokončil ho na samém sklonku svého života v roce 1981. Román je napsán krásným, lexikálně bohatým jazykem a autor v něm ukazuje nejen své vzdělání historika a pedagoga se světovým rozhledem, ale i mimořádný beletristický talent. Klíčové okamžiky novodobých českých dějin – atmosféra v zemi po anšlusu Rakouska a květnová mobilizace roku 1938 – dávají rozehrát celou škálu lidských povah a charakterů. Román předestírá i některé šokující historické souvislosti. Jsou to právě zlomové historické dny, které ukazují, co se v hloubi kterého člověka skrývá. Román vychází v rámci souborného vydání díla historika, esejisty, prozaika a pedagoga Bohdana Chudoby.

Americký lékař, vědec a spisovatel Randolph Nesse, spoluzakladatel oboru evoluční medicíny, ve své nové knize rozšiřuje pohled na vznik nemocí a aplikuje principy svého oboru na duševní choroby. Zabývá se přitom otázkou, proč jsou v současnosti úzkost, závislost na látkách či poruchy příjmu potravy a schizofrenie tak rozšířené. Různými poruchami nálady dnes trpí stovky milionů lidí na celém světě. Mají kvůli tomu zhoršenou kvalitu života a znemožňuje jim to pracovat, a někdy i vůbec žít. Pomalý postup v hledání příčin těchto chorob a jejich léčby inspiruje sílící volání po nových přístupech. Tato kniha se proto ptá, nejen proč někteří lidé onemocní, ale hlavně proč jsme díky přírodnímu výběru tak náchylní vůči duševním chorobám.
Jak autor vysvětluje, úzkost je užitečná odezva důležitá pro naše přežití, která prostě někdy přeroste míru. Panické ataky jsou falešné poplachy v systému „boj nebo útěk“, jejichž běžnost lze vysvětlit principem detektoru kouře, u nějž se také musíme smířit s planými poplachy. Negativní pocity jako úzkost a mizerná nálada jsou stejně tak jako fyzická bolest a kašel v určitých situacích užitečné, ale často jsou přínosné pro naše geny, ne pro nás samotné. Sociální úzkost je téměř univerzální, protože těm našim předkům, kteří se starali o to, co si o nich ostatní myslí, se dařilo lépe než jiným lidem. Díky pocitu viny je možná lidská morálka a žal je nevyhnutelnou cenou za lásku.
Současné prostředí se značně liší od toho, v němž jsme se vyvinuli. Z důvodu naší nepřizpůsobenosti aktuální situaci tak máme narušené mechanismy regulace nálady. Přesun pozornosti z nemocí samotných na rysy, které způsobují tuto naši náchylnost, představuje proto důležitý vhled, úhelný kámen evoluční medicíny, který může znamenat zásadní krok k léčbě psychických obtíží.

Druhé, upravené vydání Nedokončeného kalendáře, jejž básník, prozaik, esejista, publicista a překladatel Václav Jamek napsal pod pseudonymem Eberhardt Hauptbahnhof. Kniha – obsahující vedle textu množství mystifikujících inzerátů a reklamních sloganů – vychází v nové grafické úpravě Jany Vahalíkové. Nedokončený kalendář těží z nejlepších literárních tradic černého humoru, sarkasmu, ironie, nadsázky a grotesky. A ovšem i lidových kalendářů, snářů a pouťových a jarmarečních tisků. Není to kniha na jedno přečtení, je možno s ní žít a vracet se k jejímu humoru po celá léta. Václav Jamek (* 1949) patří k našim nejvýznamnějším překladatelům z francouzštiny, za svou překladatelskou práci obdržel Cenu Josefa Jungmanna. Současně je jedním z těch našich spisovatelů, jejichž dílo je velmi dobře přijato a ceněno i v zahraničí. Za svůj francouzsky psaný Traktát o chatrných divech obdržel v Paříži Cenu Medici. U nás mu byla za celoživotní dílo udělena Cena Karla Čapka. Nakladatelství Torst vydalo vedle prvního vydání Nedokončeného kalendáře též Jamkovy esejistické knihy O prašivém houfci a Duch v plné práci.