V jednom svazku vycházejí dvě básnické knihy Pavla Šruta: Zlá milá (1997) a Papírové polobotky (2001). Přestože Pavel Šrut je v posledních letech znám především jako autor knih pro děti a tři svazky jeho Lichožroutů se staly jedněmi z nejčtenějších dětských knih u nás i v zahraničí, dvě jeho básnické sbírky shrnuté do tohoto svazku patří k jeho dílům zásadním. „Scénář básně“ Zlá milá je pečlivě komponovanou epickou básnickou skladbou o neopakovatelné lásce, v čase ztracené. Papírové polobotky jsou bilanční, zobecňující výpovědí o lidském osudu, lásce, stárnutí a smrti. Společně patří k tomu nejlepšímu, co bylo v české poezii po roce 1989 napsáno.

Kniha – již uspořádal a k vydání připravil editor Michael Špirit – navazuje bezprostředně na definitivní edici Hančových Událostí, vydanou v nakladatelství Torst v roce 2016. Svazek obsahuje nově nalezené Hančovy literární texty, které nejsou zachovány jako sekvence zápisů v sešitech, ale na jednotlivých listech. Z převážné části jsou však dokončeny a rozšiřují spisovatelův rejstřík úvah o lidských zvyklostech, pozorování, zdánlivých dopisů, sebereflexí nebo anekdotických mikropříběhů. Svazek je doprovozen podrobným komentářem, který přibližuje nejen materiální podobu Hančových rukopisů a strojopisů, ale také zrod a rotaci hlavních spisovatelových motivů, práci na četných variantách a vztahy k textům v dosud známých Událostech.

Rozsahem i šíří pojetí monumentální třísvazkové dějiny české katolické literatury Martina C. Putny mapují významnou část české národní kultury od roku 1848 do roku 1989. První svazek zachytil období 1848–1918, druhý svazek období 1918–1945, třetí svazek je věnován létům 1945–1989. Jakožto odborná literárně-historická práce napsaná jediným autora nemá v současné české literární vědě obdobu, je srovnatelná jen s díly literárních historiků 19. a první poloviny 20. století (Jaroslava Vlčka, Jana Jakubce, Arne Nováka). Putna se neomezuje na výčet a charakteristiku všech děl české katolické literatury daného období, ale činí mnohem více: zasazuje českou katolickou literaturu daného období do kontextu evropského a světového, přičemž si všímá nejen literatury krásné, ale i vývoje dějin křesťanství a křesťanské teologie, prací filosofických a esejistických a katolickou literaturu vnímá v kontextu s jinými náboženskými a filosofickými směry a proudy (protestantismem, pravoslavím, ateismem, judaismem, mimoevropskými náboženstvími). Jádrem Putnova zájmu je – na tomto širokém pozadí zkoumaná – česká katolická literatura krásná: próza, poezie, drama, esejistika, memoárová literatura a odborné práce literatury se týkající). Uchopuje ji čtivým, esejistickým stylem, který je sdělný a dokáže zaujmout nejen čtenářskou veřejnost odbornou, ale každého, kdo se zajímá o českou literaturu, kulturu a společnost v letech 1945–1989. Předmětem Putnova zájmu je nejen katolická literatura vycházející v oficiálních nakladatelstvích, ale i četná tvorba samizdatová a bohatá tvorba českého katolického exilu. Kniha je završením mnoha let autorovy odborné práce.