Kniha představuje vůbec poprvé Karla Kryla jako prozaika. Vedle stěžejní rozsáhlé prózy Člověk, kterou napsal v mnichovském exilu na počátku sedmdesátých let a v níž konfrontuje svá mladá „teplická léta“ s pronikavou reflexí situace exulanta, jsou v knize obsaženy i dosud knižně nepublikované povídky, pohádky, fejetony a úvahové a příležitostné texty. Kniha ukazuje, že Karel Kryl byl člověkem renesančního záběru: vedle písňové tvorby, která patří k tomu nejdůležitějšímu v novodobé české kultuře, byl i básníkem, pronikavým publicistou, malířem, kreslířem, sochařem – a neopominutelným prozaikem. Kniha svou grafickou úpravou navazuje na svazky Země Lhostejnost, Rýmované komentáře a Krylogie, vydané v nakladatelství Torst.

Tváře ve stínu Zdeňka Kalisty, jak vyšly ve svém prvním vydání na sklonku šedesátých let, patřily k nejhodnotnějším českým knihám vzpomínkových medailonů významných literárních osobností. Kalista jemným, detailním a klidným stylem podal portréty básníků a spisovatelů ze začátku dvacátých let, jež sám dobře poznal, aby dospěl k jedinečným nadčasově platným portrétům těchto významných osobností, ale i k živému obrazu doby, v níž žily. První vydání představilo pouze osobnosti levicového zaměření (Josefa Horu, Jiřího Weila, Vítězslava Nezvala, Konstantina Biebla, Františka Halase a řadu dalších), jak v tu chvíli ani jinak nebylo možné. V sedmdesátých letech se Kalista rozhodl knihu rozšířit o kapitoly další, představující mezi jinými Josefa Pekaře, Viktora Dyka, Rudolfa Medka, Josefa Knapa, Jana Zahradníčka, Františka Křelinu a další. Jde rozsahem o více než polovinu knihy, dodnes z valné části zcela neznámou. Současné vydání spojuje obě části Tváří ve stínu v jeden celek, jak jej autor zamýšlel. Jde o jedinečný sled portrétů, který ve své úplnosti patří ke klíčovým svazkům české memoárové esejistiky dvacátého století.

Novinářka Milena Jesenská (1896–1944) patří dnes ve světě k nejznámějším osobnostem české kultury. Dopisy Mileně Franze Kafky, jí adresované, patří k základním dílům světové literatury dvacátého století. Přestože vycházejí vzpomínkové knihy na ni i její životopisy, edice její vlastní tvorby byly u nás i v zahraničí dosud jen skrovné – chyběl odpovídající badatelský výzkum jejího publicistického díla. Právě jemu se po dobu čtyřiceti let mj. věnovala literární historička a editorka Marie Jirásková, která připravila tento vůbec první výbor z díla Mileny Jesenské, který svým rozsahem a zaměřením odpovídá významu této mimořádné osobnosti. Marie Jirásková je též autorkou bibliografie díla Mileny Jesenské, doslovu, ediční poznámky a z jejího archivu pochází většina fotografií a dokumentů obsažených v obrazové příloze. Milena Jesenská byla vynikající reportérka, jak o tom svědčí její zprávy o životě ve Vídni v letech 1919–24, ale zejména její publicistika z týdeníku Přítomnost v letech 1938–39, která patří k vrcholům české žurnalistiky. Charakterové vlastnosti Mileny Jesenské a její osobní statečnost tváří v tvář nacistickému Německu i stalinistickému Sovětskému svazu patří k trvalým hodnotám, k nimž se může český národ hlásit. Vedle zmíněných dvou vrcholných období publicistické tvorby Mileny Jesenské nalezneme v této knize i její články o módě, životním stylu a cestování z dvacátých let, které přinášejí cenný a dodnes živý vhled do tehdejší společenské atmosféry. Čtenáři zde naleznou i několik jejích pohádek pro děti a v úplnosti všechny fejetony, které ve dvacátých letech sama ze své tvorby vybrala, uspořádala a upravila pro vydání k knížkách Cesta k jednoduchosti, Člověk dělá šaty a Šťastnou cestu. Výbor z díla Mileny Jesenské přináší nejen jedinečný detailní vhled do života české a rakouské společnosti v letech 1919–39, vypovídá o proměnách životního stylu a módy a o středoevropské tragédii po nástupu Adolfa Hitlera k moci v Německu v roce 1933, ale ukazuje i to, jak svrchovaným literárním žánrem může být publicistika, věnuje-li se jí charakterní a statečná osobnost.