Po několika letech přichází nakladatelství Torst s prozaickým debutem zásadního významu. Román Smrt Múz Marie Michlové (* 1989), studentky historie na pražské Filozofické fakultě, je skvěle napsanou prózou založenou na mimořádně zručně utkané kombinaci fikce a skutečnosti. Hlavní postava románu John Smith kráčí Skotskem první poloviny 19. století po boku tehdejších literárních velikánů, přičemž se jakoby bezděky stane jedním z nich. Celý román je protkán jemným humorem, pramenícím v kontrastu velikánství a všedního běhu života, v náhodách, které mění malé ve velké a naopak. Smithův komentář popisovaných událostí je prostořeký a přímočarý, v jisté natvrdlé bezelstnosti a bezohledné přímosti hlavního hrdiny tkví jedinečné kouzlo. Smith jako by velikány své doby poměřoval jakousi "normalitou", přičemž i tato normalita je v podstatě nenormální. Kniha vypráví o tom, jak literatura ovlivňuje život, ten pak ovlivňuje literaturu, a ta opět zasahuje do života samotného. Román Smrt Múz zaujme čtenáře vedle mimořádné zábavnosti a čtivosti též neuvěřitelnou hloubkou autorčiných znalostí literárního prostředí dané doby i literatury samotné, dokonce i přímá řeč historických postav románu vychází z jejich skutečných výroků. V současné české próze nemá román Marie Michlové obdobu.

Výbor ze zcela neznámého a dosud nepublikovaného básnického díla významného překladatele ruské poezie. Kabíčkovy verše vznikaly od druhé poloviny čtyřicátých let do začátku let sedmdesátých. Ukazují jej jako mistra pevné formy, zejména sonetu, vášnivého polemika s pronikavým viděním i brilantního melodika verše. 
Svým étosem i básnickou naléhavostí tyto básně dalece překračují dobu, v níž vznikly. Jsou živou, současnou poezií. Verše vybral, uspořádal a k vydání připravil Petr Borkovec. Kniha je doplněna obsáhlou obrazovou přílohou a blokem vzpomínek na Jaroslava Kabíčka.

Další obsáhlá próza Evy Kantůrkové je autorčinou knihou zásadní a sumarizující. Spojuje v sobě podnětné úvahy o české literatuře, kultuře, politice, dějinách a národním charakteru, působivé osobní vzpomínky na vlastní bohatý život, úvahy o literární tvorbě a vlastním díle i jedinečné portréty mnoha významných osobností českého veřejného života (mj. Václava Černého, Ivana Dubského, Jiřího Gruši, Václava Havla, Karla Kosíka, Karla Pecky, Jaroslava Šabaty, Milana Šimečky, Ludvíka Vaculíka, Josefa Zvěřiny a dalších). Kniha ve strhujícím vyprávění klade znepokojivé otázky, nikdy nezjednodušuje, ale snaží se vše předestřít ve vší složitosti - tak, jak je vlastní opravdové literatuře. Autorka se dotýká mnoha palčivých míst české minulosti i současnosti a vede čtenáře k jejich promýšlení. Po dlouhé době tak česká literatura v této knize získává mimořádně čtivou prózu se závažným společenským rozměrem. Kniha je doplněna množstvím unikátních fotografií, jmenným rejstříkem a bibliografií autorčina díla.