Obsáhlý soubor esejů známého historika umění, spisovatele a básníka o českém výtvarném umění a umělcích, propojený spojujícím vzpomínkovým textem. Kniha je doplněna kresbami, fotografiemi, reprodukcemi obrazů a úplnou bibliografií Zeminova díla z pera Polany Bregantové. Zeminovo dílo jedinečným způsobem spojuje analýzu výtvarného díla, duchovní portrét jeho autora a vlastní, jedinečné osobní svědectví o vztahu k danému autorovi a jeho dílu. Zemina si vytvořil svůj nezaměnitelný esejistický styl, který vytváří z jeho textů nejen událost odbornou, ale stejnou měrou i literární. Jaromír Zemina (* 1930) patří k nejvýznamnějším českým znalcům moderního výtvarného umění. Nejznámější jsou jeho práce věnované dílům Aléna Diviše, manželů Janouškových a Jiřího Johna, zabýval se ovšem zevrubně i díly desítek dalších umělců, českých i světových (Velázquez). Ve svém díle užívá osobitého esejistického stylu, který v jeho dílech beletristických plynule přechází do básní a básní v próze.

Nový svazek Lusobrazilské knihovny nakladatelství Torst. Honák Soropita si vzal za ženu dívku z nevěstince, dobrodružný život pověsil na hřebík a stal se váženým hospodářem. Nečekaná návštěva starého přítele v něm však probudí pochybnosti nad ženinou věrností a počestností, žárlivost i starou touhu udělat pořádek po pistolnicku. Druhé, přepracované vydání překladu této neobvyklé milostné novely z brazilského sertãa z Tanečního souboru Joãa Guimarãese Rosy navazuje na vydání novely Burití v nakladatelství Torst, jež se setkalo s mimořádným ohlasem. Knihu doplňuje obsáhlý Rosův rozhovor o jeho pojetí literatury a fundovaná studie překladatelky Vlasty Dufkové.

Vladimír Jindřich Bufka (1887-1916) je neprávem opomíjeným českým fotografem. Byl všestranně nadaným tvůrcem a chemikem. Svého času konkuroval Františku Drtikolovi. Jeho ateliér v pražské Lucerně byl zároveň významným uměleckým salonem. Českou fotografii ovlivňoval od svých 21 let, kdy začal publikovat své fotografie i texty. V jeho vlastním díle se prolíná secesní symbolismus s "naturalismem" momentní fotografie a impresionismem. Mistrně zvládl novou techniku tříbarevného gumotisku, která byla tehdy považována za zvláště vhodnou pro uměleckou fotografii. Technické mistrovství ho vedlo k obtížným motivům (např. noční snímky). S první široce využitelnou technikou barevné fotografie, autochromem, se seznámil přímo u jeho vynálezců, bratří Lumierů v Lyonu. Zemřel ve věku 29 let na leukemii. Autorem monografie je historik fotografie Antonín Dufek.