Spisovatelské portréty Dagmar Hochové začaly vznikat koncem 60. let, nejprve na objednávku redakce Lidových novin jako obrazový doprovod k rozhovorům, později fotografka v portrétování pokračovala na vlastní pěst. Za každým snímkem je setkání autora a fotografky, která odmítá fotografovat nakvap a na filmový pás zachycuje vždy i kus sebe samé.
Soubor sedmi básníkových sbírek (Kapiláry, Odstup, Zvíře dětství, Zasuto, Královská cesta, Visuté mosty, Praha za času plujících ker) je doplněn o verše publikované dosud jen časopisecky a o autorský výběr z básnických překladů (Oskar Lörke, Friedrich Hölderlin). Svazek dává poprvé poznat Preisnerovo dílo v celku, který jej ukazuje jako jednoho z největších českých katolických básníků po Janu Zahradníčkovi.
