Mimořádně vyzrálá prozaická prvotina mladého autora (* 1978) je významnou událostí současné české literatury. Její děj se odehrává v Izraeli, který do ní vstupuje doslova vším - krásou, láskou, dějinami i každodenní hrůzou arabsko-izraelského konfliktu, pronikající do života lidí. Suverénně napsaná, přemýšlivá, drsná i jímavá kniha klade mnoho otázek, týkajících se nejen Izraele, ale celého dnešního světa.
Kniha malíře a spisovatele Martina Stejskala s názvem Rovnomoc (Sny a skutečnosti) konfrontuje zápisy snů se skutečností uplynulých třiceti pěti let. Soubor je složen jednak z volných textů, jednak z příspěvků do skupinových sborníků Surrealistické skupiny, které vznikaly v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let. Martin Stejskal (*1944) maluje, píše, překládá a zabývá se hermetismem. Od roku 1968 se účastní činnosti Surrealistické skupiny. Po roce 1968 nemohl mnoho let v Československu oficiálně vystavovat, publikoval pouze v samizdatu a v zahraničních sbornících. V roce 1990 vydal knihu Labyrintem tajemna aneb Tajemná místa Československa, je též autorem knih Hvězda. Pokus o vymezení pražského letohrádku jako filosofického obydlí (1994), The Secrets of Magic Prague (1997) a Cesty za hvězdou. Zrcadlo hermetismu v české krajině (2001). Napsal rovněž scénář k dvanáctidílnému seriálu Magickou krajinou, který natočila Česká televize v roce 1994.
Román Ivana Binara (* 1942) Rekonstrukce vyšel poprvé a naposled v roce 1978 v pražské samizdatové Edici Expedice. Binar byl v roce 1972 odsouzen na 12 měsíců nepodmíněně za pobuřování, kterého se údajně dopustil tím, že jako amatérský herec divadelního klubu Waterloo v Ostravě vystupoval v muzikálu Syn pluku. Trest nastoupil v srpnu 1972 na Borech. Román je věrnou prozaickou rekonstrukcí autorova obvinění, zatčení, vyštřování, odsouzení a pobytu ve věznicích. Je tak prvním významným dílem normalizační vězeňské literatury, známé zejména Přítelkyněmi z domu smutku Evy Kantůrkové a Magorovými labutími písněmi Ivana M. Jirouse.
Čtvrtý svazek knižní řady Sudkových fotografických cyklů představuje jeho zakázkovou tvorbu. Historik umění Vojtěch Lahoda ve svém doprovodném textu ukazuje vývoj Sudkova vztahu k reklamní fotografii, zdůrazňuje klíčové Sudkovo setkání s Družstevní prací a Ladislavem Sutnarem a ukazuje, jak v mnoha případech Sudkovy snímky vznikající na zakázku volně přecházely v jeho volnou tvorbu. Sudek vytvářel na svých snímcích ze skleněných předmětů abstraktní kompozice, pracoval s neobvyklými úhly pohledu i se světlem. Sám si své reklamní práce vážil a některé své takto vzniklé snímky zahrnoval do svého díla a vystavoval je.
Autorka románu Aaronův skok předkládá čtenářům novou knížku povídek, jejichž hlavním tématem jsou mezilidské vztahy a dějištěm celá Evropa. Vypravěči jsou muži nejrůznějšího věku i založení. Autorka citlivě popisuje detaily, které mnohdy určují velké životní posuny, obtížnost dorozumění ve věcech vztahů, drobná bolestivá tajemství i skryté rány, jež se nevysloveny pod povrchem nehojí a mohou zraňovat i ty, které zraňovat nechceme. Každá z povídek působí dojmem dokonale vyhlazeného oblázku: pevného, tvarově vybroušeného, s pevným jádrem.
Příkladné povídky, jejichž titul odkazuje k tradici středověkého exempla i k Příkladným novelám Miguela de Cervantese, představují českému čtenáři jednu z největších osobností portugalské literatury 20. století, Sophii de Mello Breyner Andresenovou (1919-2004). Tato velká lyrická básnířka (za svou tvorbu obdržela roku 1999 prestižní Cam?esovu cenu), zároveň ale též katolická aktivistka, aktivně zapojená do hnutí odporu proti salazarovské diktatuře, je v šedesátých letech napsala především ze vzdoru proti tehdejším společenským poměrům. Autorčin vnitřní protest se tu však mocí básnického slova přetavil ve stylově průzračné prózy, které k nám v nadčasových obrazech a podobenstvích promlouvají o celoživotním zápasu, do něhož je postaven člověk hledající prosté a trvalé hodnoty v pokřiveném světě. Kniha vychází jako 3. svazek edice Lusobrazilská knihovna. Přeložila Desislava Dimitrovová. Doprovodnou studii napsala Silvie Špánková. Chronologii doby a díla sestavila Šárka Grauová.
