Podstatným zdrojem vypravěčského díla francouzského spisovatele Marcela Jouhandeaua (26. 7. 1888 – 8. 4. 1979) je rodné městečko Guéret v Limuzínsku. Autor je časem přezval na Chaminadour. Jouhandeau zachycuje skutečné, žijící postavy. Ale vybírá si, sahá po tom, v čem postřehuje metafyzický přesah, onu polohu „na hraně“, na ose mezi dobrem a zlem, nebem a peklem, s níž má tak silnou osobní zkušenost. Jeho styl tím získává zvláštní osobitost, jakousi přímočarost a někdy až krutou strohost, jež bez potřeby jakéhokoli autorského komentáře dokáže ukázat realitu zároveň i s jejím metafyzickým dosahem. Přeložila Věra Dvořáková.

Kniha soustřeďuje veškerou původní Franzovu tvorbu – eseje, kritiky, glosy a polemiky. Mezi nimi patří k nejvýznamnějším precizně argumentované texty o dílech Konstantina Biebla, Františka Gellnera, Vítězslava Nezvala, Jana Čepa a Jaroslava Durycha. Odeslaná korespondence zahrnuje dopisy z třicátých let, adresované přátelům Vlastimilu Vokolkovi, Janu Čepovi, Bohuslavu Reynkovi, Janu Zahradníčkovi, Františku Halasovi, Janu Hertlovi, i pozdější dopisy, které psal Franz z totálního nasazení v Lipsku Cyrilu Merhoutovi a rodině. Knihu doprovází doslov Miloše Doležala, bibliografe, komentáře a fotografická příloha.

Kniha Jiřího Pistoria Doba a slovesnost je rozsáhlým výborem z autorových studií a kritik. Jeho cizojazyčné texty jsou zde vůbec poprvé publikovány česky. J. Pistorius se ukazuje jako pozorný čtenář, který ke svým zjištěním dochází na základě detailního rozboru děl jednotlivých autorů. Zvláště ve studiích o francouzsko-německých literárních vztazích první poloviny 20. století či o ohlasu na díla francouzských spisovatelů v poválečném Československu se J. Pistorius zabývá mnohdy jinde nezpracovanými tématy. Úsilí o co nejširší zachycení kontextu a zdrojů jednotlivých motivů je příznačné i pro jeho materiálově bohaté a metodologicky vzorové komparatistické studie (viz například „Bájné téma českých Amazonek ve francouzské a německé literatuře“ z roku 1957). Součástí výboru je rovněž úplná bibliografie Jiřího Pistoria a rozsáhlý rozhovor, v němž se autor vrací k době protektorátu a své práci na šaldovské bibliografii, k poválečné spolupráci s V. Černým a J. Mukařovským, k exilovým setkáním s Janem Čepem, Egonem Hostovským ( J. Pistorius je editorem sborníku Padesát let Egona Hostovského /1958/) či Janem M. Kolárem, k okolnostem svého vstupu do západního literárněvědného prostředí, k pozadí vzniku svých knižních publikací a v neposlední řadě mluví i o svém pojetí komparatistiky. Cizojazyčné texty z francouzských, německých a anglických originálů přeložili Vlasta Dufková, Gabriela Chalupská, Josef Fulka, Václav Jamek, Zuzana Jürgens, Zora Obstová, Petr Onufer, Jiří Pelán, Pavel Štichauer a autor.