Soubor fotografických portrétů P. Havlíka vznikal v letech 2005–2008. Obsahuje snímky básníků a spisovatelů Vladimíra Binara, Petra Fidelia, Gertrudy Goepfertové, Zbyňka Hejdy, Pavla Kolmačky, Ivana Matouška, Eriky Olahové, Elišky Vlasákové, Jaromíra Zelenky, historika Jana Tesaře a filosofa a esejisty Zdeňka Vašíčka. Záměr vytvořit souvislou sérii portrétů nebyl podřízen žádným dalším kritériím. A jakkoli ani okruh portrétovaných autorů nebyl na počátku zcela zřejmý, výsledek nepůsobí jako náhodný. Podobně jako v nakladatelské práci Triády, kde příležitost k setkání s autorem, již představuje vydání jeho knihy, bývá součástí často dost nevyzpytatelných okolností i náhod.

Od sedmdesátých let minulého století vznikal pod vedením Mileny Hübschmannové dosud nejrozsáhlejší a nejsouvislejší soubor vzpomínek Romů na období druhé světové války. Jeho vydání, nazvané podle dobového gardistického hesla „Po židoch cigáni“ a rozdělené do dvou dílů, uvádějí předmluvy věnované historickému nástinu pronásledování Romů za nacismu, situaci na Slovensku v letech 1939–1945, objasňující postup při sbírání a redakci jednotlivých memorátů a uvádějící možnosti odškodnění romských obětí nacistické totality. První díl obsahuje výpovědi více než šedesáti převážně romských pamětníků ze Slovenska o letech 1939–1944 (do Slovenského národního povstání), tematicky rozčleněné na šest oddílů: I. Ghettizace a ostrakizace Romů, II. Romové v armádě, III. Romové v pracovních táborech, IV. Romové za jihomoravskou hranicí, V. Vztahy mezi Romy a Židy na východoslovenské vesnici před druhou světovou válkou a dopad genocidy Židů na Romy, a VI. Romové v partyzánském hnutí a ve Slovenském národním povstání. Hodnotu souboru nejen jako zdroje pro historické, ale i etnické a jazykovědné poznání zvyšuje skutečnost, že většina rozhovorů s pamětníky byla vedena v romštině a kniha obsahuje jak výpovědi v originále, tak jejich překlady.