Bezděčnou či hranou „románovost“ tohoto světa autor proměnil v přítomný román (ze starších prací Album /1991/, Nové lázně /1992/). Metoda vyprávění by se asi nejpřiléhavěji dala popsat jako skládání puzzle, jehož jednotlivými dílky jsou niterná výpověď hlavní postavy a mluva jeho okolí. Ostatně skládačka patří k vracejícím se románovým motivům. O postavách románu se vypravěč vyjadřuje hned na první straně: „...věřím, že to jsou lidé, kteří žijí mezi námi.“ Humornost a trapnost v knize Spas je vyvažována utrpením a bezradností. Smích a pohrdání mění v účast.

Jedna z částí monumentálního románového cyklu zvaného Lancelot-Graal (nebo též Kniha o Grálu či prostě „vulgata“) a nejpozoruhodnější prozaický text francouzského 13. století, je vyústěním zhruba stoleté tradice, v jejímž rámci se rozvíjela takzvaná artušovská látka. Autor tohoto díla není znám. Přeložil Jiří Pelán.

Kritické vydání nejdůležitější knihy literárního kritika Jana Lopatky (1940–1993). Postuláty literární kritiky prezentované v Předpokladech tvorby patří k dodnes diskutovaným otázkám české literární kritiky a vědy (např. otázka vztahu umění a skutečnosti, autenticity v deníkové literatuře, vztahu řemeslnosti a umění apod.). Editor Michael Špirit, který se Lopatkovu dílu soustředěně věnuje již více než desetiletí, znění prvního knižního vydání z roku 1991 konfrontoval s autorovým strojopisem, časopiseckými otisky před knižním vydáním, prvními samizdatovými edicemi z roku 1978 a 1983 i prvním soubornou samizdatovou edicí z roku 1985, a doplnil edici o opravenou, rozšířenou a aktualizovanou bibliografii Jana Lopatky. Předmluvu napsal Václav Havel.