Švýcarský umělec Adolf Wölfli (1864-1930) byl celoživotní outsider, sirotek, nádeník a pomocný dělník, který během třicetileté internace v ústavu pro choromyslné přetvořil svoji životní mizerii v gigantické syntetické dílo čítající na 25 000 stran textů, kreseb, koláží a hudebních i číselných záznamů. První česká monografie autora, který je dnes považován za nejvýznamnějšího tvůrce art brut a za stvořitele jednoho z nejpozoruhodnějších děl 20. století obecně, zahrnuje všechna období jeho výtvarného i literárního projevu. Obrazová část knihy akcentuje detaily z kreseb a koláží, které dovolí lépe proniknout do labyrintu Wölfliho univerza vystavěného na jeho osobní mytologii. Po úvodních textech a životopise Adolfa Wölfliho, sestaveném z autobiografických úryvků jeho spisů a z lékařských záznamů, se čtenář nejprve seznámí s Wölfliho reálným Krátkým životopisem, který sepsal po svém nástupu do psychiatrické léčebny ve Waldau. Po prvních, ještě černobílých kresbách, představí kniha obrazové i písemné ukázky z eposu Od kolébky ke hrobu, v němž autor formou cestovního deníku líčí své vyfabulované nádherné dětství, objevuje svět a vytváří jeho inventář. V následujících Zeměpisných a počtářských sešitech opanovává celou Zemi a expanduje do vesmíru. Jeho "Obří Stvoření Svatého Adolfa" je pak opěvováno v Sešitech písní a tanců, kde je hudba převedena do formy abstraktních zvuků proložených číslicemi, a vrcholí jeho osobním rekviem - Smutečním pochodem. Kniha zahrnuje také ukázky výtvarných děl, které Wölfli vytvářel na prodej a jež ho jako první proslavily v uměleckém světě. Závěrečná část monografie obsahuje texty od předních znalců Wölfliho díla, kteří dešifrují jednotlivé aspekty jeho tvorby, soupis reprodukovaných děl, seznam výstav a bibliografii.

Kniha přibližuje českému čtenáři téma zobrazování Číny, jejích obyvatel a reálií v 19.století na fotografiích, ale i ilustracích v dobových periodikách a knižních pojednáních. Detailně zpracovává postupné proměny této dokumentace vzhledem k využívání nového fotografického média a jeho etablování v roli předlohy pro přesnější zachycení reálií. Kniha obšírně pojednává o postupném rozmachu fotografie v několika tehdy otevřených čínských přístavech i v dalších významných čínských lokalitách, kde vznikaly nejen místopisné záběry, ale i aranžované snímky místních obyvatel. Této tvorbě se věnovali nejen cizinci z Evropy a Ameriky, ale záhy i první zdejší fotografové, kteří zakládali vlastní prosperující fotografická studia.

Autoři se rovněž věnují dobové cestopisné literatuře, dostupné ve sledovaném období zejména ve střední Evropě. Součástí publikace je i ucelený, detailními popisy opatřený katalog 125 fotografií, ze sbírek moravských rodáků Erwina Dubského a Heinricha Wawry, kteří v 60. a 70. letech 19. století Čínu navštívili a v tamních fotografických studiích získali významné soubory dobové čínské albuminové fotografie od evropských i čínských tvůrců. Kniha je rovněž opatřena jmenným a místním rejstříkem a bohatou obrazovou dokumentací doplňující jednotlivá pojednání.

Alena Nádvorníková je historička umění, členka Surrealistické skupiny v Československu. Šíře jejích aktivit je neuvěřitelně široká - věnuje se teoreticko-kritické činnosti, mimo jiné objevila pro českou veřejnost fenomén art brut; byla kurátorkou mnoha výstav, je autorkou několika básnických sbírek, editorkou knih převážně se vážících k surrealismu a zejména výsostnou kreslířkou. Její kresby si nelze nezapamatovat. Vryjí se do paměti hned napoprvé svou zneklidňující naléhavostí. Rozrušují, a přitom volají po soustředěné pozornosti. Jdou proti srsti tomu, co bychom mohli vnímat jako vnějškově líbivé. Drásají, současně však i zacelují. Chaos je v nich opakovaně vytvářen, a vzápětí zklidňován a zvládán. Jsou dílem spontaneity i kritického postoje. Nic v nich není vposled náhodné, ačkoli vznikají z jedinečné náhody daného okamžiku. Vším, co je jim vlastní, protestují proti intelektuálnímu výkladu, současně však poskytují prostor k téměř nekonečnému počtu asociací a interpretací.