Jan Schmid, zakladatel Studia Ypsilon, režisér, výtvarník, spisovatel, herec a profesor DAMU, se ve své knize Epištoly v kapitolkách nezamýšlí pouze nad světem umění, ale nabízí čtenáři i svérázný vhled do zákonitostí běžného (limitovaného) života. V jakýchsi „mikroesejích“, které psal v letech 1966–2012, se zabývá otázkami času, identity, příčinných vztahů, náhody a kontinuity. Leckde (s humornou nadsázkou) dospívá až k hypotézám takřka kosmologického či transcendentálního charakteru. Způsob uvažování i struktura knihy v mnohém korespondují s poetikou „otevřeného“ díla, kterou autor celý život vyznává a rozvíjí.
„Ačkoli ne vše, co po sobě čtu, dnes zcela platí a možná už není žádnou novotou, jak bylo tehdy, a stalo se obecným majetkem, zůstává to nepochybně dokumentem o ypsilonské jedinečnosti. Na více věcech jsou patrny stopy, jak se zachovat v totalitě, ale to je možná dobře, jak se teď ukazuje, lidé jsou pořád stejní ...“ (2002)
