memoáry

Listy o druhých a o sobě

Profesor Josef Ludvík Fischer (1894-1973) patřil k nejvýznamnějším českým filosofům dvacátého století. Záběr jeho odborného zájmu byl nesmírně široký: od studií o německé filosofii devatenáctého století přes filosofii antickou, sociologii, až k studiím pedagogickým. Nebyl ovšem zdaleka jen historikem filosofie, ale též skutečně původním myslitelem, jehož skladebná filosofie patří k nejoriginálnějším přínosům českého myšlení moderní evropské kultuře. Celý život se zabýval též otázkami společenskými a politickými, jak o tom svědčí jeho dvoudílná Krize demokracie (1933) či Glosy k české otázce (1970). V letech 1946-49 byl rektorem Palackého Univerzity v Olomouci. Listy o druhých a o sobě jsou knihou jeho pamětí, zachycující léta 1894-1938. Jde o jedno ze základních děl české memoárové literatury. Profesor Fischer jej psal v padesátých letech, v době, kdy nemohl pracovat ve svém oboru, ani publikovat. Důvodem, proč kniha dosud nebyla publikována, byla mimo jiné mimořádná ediční náročnost přípravy knihy. Její rukopis se dochoval v několika verzích, částečně fragmentárně. Ediční přípravy svazku ujal Jiří Opelík, jeden z nejlepších českých editorů, literárních historiků a lexikografů. Z jeho rukou vyšla dokonale připravená a komentovaná edice knihy, která patří k základnímu fondu české vzdělanosti uplynulého století. Profesor Fischer ve svých pamětech zachytil své mládí, studia i filosofickou práci až do doby Mnichova 1938. Opíral se o nesčetné množství dobových textů a dokumentů, kniha je tak nesmírně cenným a podrobným vhledem do vědeckého, filosofického a univerzitního prostředí celé první československé republiky. Doplněna je jmenným rejstříkem a rozsáhlou obrazovou přílohou.
Doporučená cena: 499.00Kč
Naše cena: 449.00Kč
449.00Kč

Jak to vlastně bylo

Rozsáhlé paměti novináře Stanislava Budína (1903-1979). Narodil se v ukrajinském Kamenci Podolském a po připojení Ukrajiny k sovětskému Rusku odešel do Polska. V roce 1923 přesídlil do Československa, kde se zapojil do komunistického hnutí. Na jaře 1929 vstoupil do KSČ. V letech 1934-36 byl šéfredaktorem Rudého práva. V lednu 1936 byl zbaven funkce a „pro pravicovou úchylku“ vyloučen ze strany. V srpnu 1939 emigroval do USA, kde 1940-45 řídil krajanské Newyorské listy. Do Prahy se vrátil 1946. 1947-49 vedl tiskovou agenturu Pragopress, pracoval v týdeníku Kulturní politika, 1948-50 byl vedoucím redaktorem v Lidových novinách. Na počátku padesátých let musel z politických důvodů opustit aktivní žurnalistiku, teprve v druhé polovině šedesátých let se mohl k novinářské profesi vrátit. V roce 1968 byl šéfredaktorem legendárního časopisu Reportér, o rok později odešel do důchodu. Napsal řadu knih: po monografiích o Karlu Havlíčkovi (1954) a Janu Nerudovi (1960) obrátil svou pozornost k historii žurnalistiky (Sedmá velmoc, 1966), jaltské konferenci (Operace Argonauti, 1967) a životopisům světových státníků: F. D. Roosevelt (1965), Jistý pán z admirality (o Winstonu Churchillovi, 1967) a Dynastie Kennedyů (1969). Na počátku normalizace se stal terčem tiskových kampaní pro svou činnost v letech 1968-69 a stáhl se do ústraní. Patřil k prvním signatářům Charty 77.

Doporučená cena: 499.00Kč
Naše cena: 499.00Kč
499.00Kč

Děkuji, mám se výborně

Kniha vzpomínek významné osobnosti českého veřejného života, hudebního publicisty a organizátora, jednoho z prvních signatářů Charty 77, v 80. letech spolupracovníka vídeňské redakce Hlasu Ameriky, v 90. letech vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Ivan Medek (* 1925) vzpomíná na své prarodiče, rodiče (jeho babička byla ženou malířů Antonína Slavíčka a Herberta Masaryka, tatínek, generál Rudolf Medek, byl významný legionář, básník a prozaik) a bratra Mikuláše, jednoho z nejvýznamnějších českých malířů 20. století. Poutavě líčí své dětství a mládí, zachycuje setkání s T. G. Masarykem, vyslovuje se k osobnosti Emila Háchy, líčí své zážitky z pražského květnového povstání 1945 a svá setkání s Edvardem Benešem a Zdeňkem Nejedlým. Podstatná část vzpomínek je věnována české hudbě, zejména osobnosti dirigenta Václava Talicha. Poté Medek líčí svůj vztah k okruhu katolických kněží, vězněných v 50. letech (Antonín Mandl, Anastáz Opasek), zrod Charty 77, práci sanitáře v nemocnici Na Františku, exil v Rakousku a svou tamní intenzivní novinářskou práci. Vzpomínky se uzavírají shrnutím zkušeností z 90. let až do současnosti, kde autor načrtává drobné portréty řady významných osobností (Pavel Tigrid, Václav Havel). Knihu, doplněnou unikátní fotografickou přílohou a jmenným rejstříkem, předmluvou uvedl spisovatel Ivan Binar.

Doporučená cena: 149.00Kč
Naše cena: 149.00Kč
149.00Kč

A pásly by se tam ovce...

Autobiografický text historičky fotografie Anny Fárové (* 1928 ) vznikal původně jako rozhovor, který s autorkou vedl Viktor Stoilov v letech 2004-2005. Dokončen byl v roce 2008. Text je doplněn desítkami unikátních fotografií, mimo jiné od Henriho Cartier-Bressona, Josefa Koudelky, Inge Morathové, Irvinga Penna, Marca Ribouda a André Villerse.Text byl poprvé publikován v knize Anny Fárové Dvě tváře (Torst 2009) spolu s jejími texty o fotografii a úplnou bibliografiií jejího díla. V témže roce byl čten na pokračování v Českém rozhlasu. Zájem posluchačů Českého rozhlasu dal podnět k tomuto samostatnému vydání.
Doporučená cena: 299.00Kč
Naše cena: 269.00Kč
269.00Kč
Syndikovat obsah