Prof. Josef Cibulka (1886-1968) patří bezesporu k nejvýznamnějším osobnostem české uměnovědy. Je autorem četných prací monografických i odborných studií o rozmanitých aspektech výtvarného umění. Svou badatelskou pozornost věnoval všem etapám vývoje umění, což vypovídá o jeho obrovském intelektuálním záběru. Dne 14. prosince roku 2007 se na půdě Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze konalo symposium věnované poctě prof. Josefa Cibulky - v pietní předvánoční atmosféře bylo předneseno několik příspěvků, připomínajících z různých úhlů pohledu Cibulkovu osobnost. První část výboru zahrnuje jednak vědecké studie, jednak příspěvky ryze osobní, představující Josefa Cibulku jako člověka. V druhé části pak přetiskujeme ty vybrané Cibulkovi odborné studie, které jsou doposud považovány za navýsost aktuální. Naše reedice má posloužit jako příspěvek k reflexi osobnosti a díla Josefa Cibulky, má být logickým doplněním obrazu uměnovědce, teologa, filozofa, cestovatele, ale především ryzího člověka.

česky a německy

Jméno diplomata a hudebního spisovatele Miloše Šafránka (1894-1982), otce historičky fotografie Anny Fárové a spoluzakladatele pražského Divadla hudby, je v Čechách známo především díky jeho třem průkopnickým knihám věnovaným dílu jeho přítele Bohuslava Martinů, vydaných v letech 1961-79. Málo se ovšem ví o jeho pozoruhodné životní cestě, o jeho diplomatickém působení ve Francii (1927-38), pobytu ve Spojených státech (1939-45) a o jeho systematickém působení při propagaci české hudby ve světě. O tom všem vypovídá rozsáhlá kniha jeho pamětí, jejíž jádro tvoří právě jeho předválečný francouzský pobyt a válečná léta strávená za oceánem. Šafránek byl v úzkém osobním styku s desítkami osobností francouzské a české kultury, které v knize líčí. Těžiště jeho zájmu tvořila česká hudba, na jejíž propagaci ve Francii měl zásadní podíl. Podstatné části knihy jsou i zde věnovány osobnosti Bohuslava Martinů. Kniha je doprovozena bohatou fotografickou přílohou a jmenným rejstříkem.