Prvotina německého spisovatele W. G. Sebalda (1944–2001) z roku 1988 se stala výchozím bodem tvorby tohoto později po celém světě uznávaného autora. Soubor tří delších textů, jenž nese podtitul Elementární báseň, líčí poetickou formou život a dílo tří různých mužů z různých epoch, Matthiase Grünewalda, mistra Isenheimského oltáře, přírodovědce Georga Wilhelma Stellera z Beringovy expedice na Aljašku, a samotného autora. Jde o další úchvatnou Sebaldovu prózu plnou poezie bez metriky a rýmu.

Sbírka Jiřího Červenky (1943–2021) je završením jeho básnické tvorby. Jiří Červenka básně, ještě před svou smrtí, sám vybral a uspořádal. Jeho veršům nechybí humor a ironie, stejně tak jako vážné zamyšlení nad smyslem života i konce lidského přebývání ve světě, úvahy nad vztahem k přírodě, k nejbližším osobám, přátelům, Bohu. Tento svazek navazuje na přechozí básnické sbírky Konec sezony (2002), Uvidět Znojmo (2008), Na obou stranách (2015).

V devíti studiích zkoumá W. G. Sebald tematický komplex domova a exilu, který je pro rakouskou literaturu 19. a 20. století tak charakteristický. Protože Sebald sám žil v cizině a pohybuje se zde ve známém terénu, odkrývají se jeho citlivému vnímání souvislosti, jejichž aktualitu dokládají v neposlední řadě neustále nově se vynořující otázka po identitě kdysi tak mocného Rakouska i časem se proměňující asimilační historie Židů. V esejích tohoto svazku hraje základní roli ztráta domova u řady rakouských literátů. Přeložil Radovan Charvát.