Po knize Bílé písmo (1996) další kniha přesných a úsporných krajinných záznamů malíře a grafika Jiřího Mědílka (nar. 1954).

Kniha Obětní kámen je průřezem z přírodní lyriky významného německého básníka a prozaika, rodáka z Litvy Johannese Bobrowského (1917–1965). Český čtenář se dosud mohl s Bobrowského uhrančivým viděním světa setkat v románu Levinův mlýn (1979), povídkovém souboru Litevské klavíry a výboru z básní Znamení popela (1967). Pro edici Opus překladatelé Josef Hiršal a Bohumila Grögerová tento výbor rozšířili o jednatřicet dosud nepublikovaných básní z posmrtné sbírky Wetterzeichen (Ukazatel počasí) a básní z pozůstalosti. Doplnili jej rovněž novým doslovem. Prostorem Bobrowského básní je především krajina jeho dětství, pomezí Východních Prus a Litvy, kde se, jak píší překladatelé svazku, „mísí slovanská a germánská kultura a jazyk rybářů, zemědělců, židovských obchodníčků s jazykem vyděděných kočovných kmenů“.

Kniha Umbra vitae je prvním českým knižním výborem básní jednoho z nejvýznamnějších představitelů literárního expresionismu, německého básníka Georga Heyma (1887–1912), který byl dosud zřetelným dluhem české překladové literatury. Obsáhlý soubor převodů dvou předních českých překladatelů, Ludvíka Kundery a Ivana Slavíka, postihuje celé údobí básníkovy tvorby, s důrazem na její závěrečnou a vrcholnou etapu, léta 1910–12. Součástí knihy je rozsáhlý doslov Ludvíka Kundery (vůbec první monografická česká studie zabývající se významem a souvislostmi Heymova díla) a soubor poznámek.