Selma Merbaumová se narodila v Černovicích roku 1924 do židovské rodiny a zemřela v pracovním táboře Michajlovka na Ukrajině roku 1942. Dnes je řazena k trojici vynikajících německy píšících básníků Bukoviny, vedle Rosy Ausländerové a Paula Celana. Soubor básní představuje v našem kulturním kontextu mimořádný objev. Básnický projev Selmy Merbaumové souvisí s tím, jak byla tato osmnáctiletá dívka neobyčejně sečtělá, její nadání se projevuje i v technické, metrické stránce veršů. Jsou to básně plné touhy, zároveň však skládané s vědomím blížícího se strašlivého konce. Jsou svěží, psané lehkým perem a plné nezvyklých metafor. Je to mimořádné dílo s mimořádným osudem. Dvojjazyčné vydání. Přeložila Věra Koubová.

Ústředními texty posmrtně vydané knihy Campo Santo W. G. Sebalda (1944–2001) jsou čtyři fragmenty z připravované obsáhlé, ale už pak nikdy nevydané prózy o Korsice. Na tyto fragmenty navazují Sebaldovy literární eseje, jež jsou dokladem velkých autorových náklonností, od Kafky až k Nabokovovi. Důležité impulzy ovšem Sebald bral i ze současné literární tvorby a umění, např. od Jeana Améryho, Petera Weisse a Wolfganga Hildesheimera. Opět se vrací ke svým věčným tématům neodčinitelné zkázy a pustošení, jež u něho vzbuzují pocity zármutku a lítosti nad historií. Kniha Campo Santo je vzpomínkou na velkého vypravěče.

Alice Thomas Ellisová (1932–2005) je autorkou třinácti novel. Ve Smíchu bez příčiny spojuje nejlepší tradici britské konverzační komedie se schopností rozeznít ticho mezi slovy a mimo ně. Její romány, často inspirované velšským prostředím i tragickými událostmi v osobním životě se vyznačují především vysokou stylistickou úrovní, která jí (a následně čtenáři) umožňuje nahlížet každodennost z neobvyklých perspektiv.