Kniha významné české básnířky (1946–2013) shrnuje její verše z pozůstalosti, obsáhlou fotografickou část, mapující autorčinu životní cestu v letech 1963 až 2013, a všechny rozhovory, které ve svém životě poskytla. Fotografická část přináší mimo jiné unikátní fotografie Jiřího Stivína, Jana Reicha a Daniely Horníčkové, které jsou zde zveřejněny vůbec poprvé. Vladimíra Čerepková debutovala v roce 1961 v Mladém světě. V roce 1968 odešla do Francie, kde se živila různými příležitostnými pracemi (mj. ošetřovala nemocného Jana Čepa a byla pomocnicí v domácnosti Jiřího Koláře), volnou tvorbou a batikováním látek. Žila střídavě v Paříži a na francouzském venkově. Vydala básnické knihy Ryba k rybě mluví (1969), Ztráta řeči (Köln am Rhein 1973), Extra Dry Silence (Paris 1988), Bez názvu (Paris 1991) a Sans titre (Alfortville 1991). V roce 2001 vydala v nakladatelství Torst soubor své poezie s názvem Básně (obsahující i rukopisnou sbírku Tělesná schránka) a v roce 2008 básnickou sbírku Zimní derviš.

V první polovině své desáté knížky přichází autor s kratičkými prozaickými útvary, jejich poetičnost a jemný humor si nachází větší porozumění u „nečtenářů“ básní, aby je v druhé polovině přesvědčil, že poezie je zrcadlem duše básníků, ale i čtenářů!

Jaufres Rudel de Blaia je jedním z nejproslulejších okcitánských trobadorů. O jeho životě víme málo. Byl šlechtic – pocházel z rodu pánů z Blaye, lokality poblíž Bordeaux – a v roce 1147 odešel spolu s limousinskými barony na druhou křížovou výpravu, vedenou Ludvíkem VII. Tvořil v letech 1130–70. Zachovalo se od něho 6 básní, z toho 4 s nápěvem. Útlý Rudelův zpěvník je v tomto svazku přetlumočen v plném rozsahu. Překlady jsou uvedeny studií o trobadorské poezii, zrcadlově konfrontovány s originálním zněním Rudelových canson a doprovozeny interpretačním komentářem. Knihu připravil Jiří Pelán.