Psát haiku jako slabikovou skládačku, brát je jako Tetris nebo sudoku, je veselé a zábavné. Ale pokoušet se psát haiku jako poezii je těžké, skoro bolestivé. Člověk brzy zjistí, že počet slabik je ten nejmenší problém. Počet slabik se dá odpracovat, to ostatní, to se odpracovat nedá, to buď přijde, nebo nepřijde.

Soubor dvou knih. Rakouský básník Georg Trakl (1887–1914) stojí svým znepokojivým dílem na křižovatce moderních literárních směrů. Za svého života, který předčasně a tragicky ukončily události první světové války, napsal pouhé dvě sbírky poezie. Avšak obě se staly milníky moderního evropského básnictví: Básně (1913) s převahou vázaného verše v duchu dekadentního symbolismu a Šebestián ve snu (1915), kde dominuje volný verš a výrazná expresivita. Tento soubor přináší v jednom svazku obě Traklovy sbírky v překladu Radka Malého a s ilustracemi Heleny Hankeové.
Druhou částí souboru je studie Radka Malého s názvem Když v černém lese volá kos. Překladatel a germanobohemista Radek Malý ve své monografii usiluje zprostředkovat širší odborné a čtenářské veřejnosti současný pohled na Traklovu poezii, a to zejména v souvislostech její české recepce – neboť už od dvacátých let dvacátého století Trakl svým dílem výrazně zasahoval i do vývoje české poezie. Na základě analýz překladů básní, jejich srovnání, komentářů a interpretací se zjevuje plastický a čtenářsky přívětivý obraz nejen básnického světa Georga Trakla, ale i různých českých básníků, kteří se jím nechali inspirovat.

Homo faber jako jeden z nejlepších románů švýcarského autora Maxe Frische. Je moderní oidipovskou tragédií, temným, napínavým příběhem, který fascinuje barvitou metaforickou mluvou a intenzivním nahlédnutím do psychiky neobvyklého protagonisty, jenž se domnívá, že má svůj život pevně v hrsti. Vedle filozofických otázek o životě a stárnutí se v něm setkáváme i s kulturou American Way of Life 50. let, středoamerickou džunglí a uplynulou krásou Havany.