Po předchozích titulech, v nichž se Ralph Dutli zabýval našimi „kulturními dějinami“ prostřednictvím zástupců z říše rostlinné (oliva a olivovník) a živočišné (včela a med), přidal nyní esej o představiteli z říše minerálů.
Zlato bylo vždy považováno za nezničitelný, věčný kov, bylo zbožšťováno i zatracováno. Jeho lesk vyzařuje z mýtů a pohádek, prolíná se dějinami literatury i výtvarného umění. Je symbolem lesku i nenasytnosti. Slouží magii, je znamením i zdrojem moci a ovlivňuje chod dějin.
Autor pohlíží na nejrozporuplnější z minerálů z nejrůznějších úhlů. Otevírá před čtenářem nepřebernou pokladnici výtvarného a rituálního užití zlata, předkládá nám literární reflexi ve všech obdobích dějin, upozorňuje na zásadní role, které zlato sehrálo v lidské historii, zkoumá je z hlediska vědy a praktického užití. Ralph Dutli vypráví příběhy, z nichž jde mráz po zádech, i takové, které pohladí po duši anebo pobaví. Zkoumá je z hlediska duchovního i vědeckého. Vypráví o lidstvu a jeho zlatých snech.

Radek Malý je básník, překladatel, autor knih pro děti a literární vědec. V edici haiku se však prezentuje především jako zahrádkář rozumbrada, pozorovatel obzoru a fotograf psacího stroje. Formu haiku najdeme už v jeho sbírce Zahrada s meruňkami, včelami a mandloní (Archa, Zlín 2018). Přítomné texty byly psány na cedulky věnované paní Helenou Wernischovou – díky!

Nakladatelství Archa vyzvalo umělce různých oborů k netradiční spolupráci: vytvořit či sesbírat z paměti a šuplíků několik desítek více či méně přesných haiku doprovozených vlastními ilustracemi. Starobylý japonský básnický útvar haiku sestávající tradičně ze tří veršů o celkem sedmnácti slabikách nabývá v edici různých podob i obdob – v souladu s odkazem Jacka Kerouacka, který se nenechal při tvorbě haiku omezovat přísnými formálními pravidly. Vždy se však jedná o miniatury, vybroušené střípky skutečnosti a snu.

Rozhovory s lidmi, kteří pečují o staré a umírající v domovech seniorů, hospicech a nemocnicích. Pečovatelé, zdravotníci, ošetřovatelé, kteří vnímají svou profesi jako dar a lidskost a empatii jako její podstatu. Kniha o obyčejných zázracích a hlubokých poznáních z každodenního kontaktu s pacienty a klienty.

Rozhovory s lidmi, kteří nevylezli na himalájské osmitisícovky, nevynalezli nové léky, nepřekonali žádné rekordy, ale dokázali mnohem víc. Kniha zdrtí i povzbudí. Je to kniha dramat, která se odehrávají kdesi v podvědomí, v nenápadné osobní statečnosti, v překonávání odporu a nechuti, v dotycích rukou, dramat, která se netýkají ničeho menšího, než posledních věcí člověka.
Kniha o tom, před čím zavíráme oči, ale co většinu z nás stejně jednou dohoní. Ať už jako ty, o které je třeba pečovat, nebo jako ty, kteří musí pečovat o své blízké.