Anotace
Martin Heidegger je jedním z nejvýznamnějších filosofů, vzbuzuje však vášnivé spory: jedni jeho dílo vynášejí do nebes, jiní je zatracují. Vyvážený pohled ztěžuje navíc to, že Heidegger psal velmi obtížným, až nesrozumitelným jazykem, a potom také to, že se aktivně angažoval v nacistickém hnutí. Monografie se snaží najít v Heideggerově díle inspirativní myšlenky, které, zasazeny do širších kontextů, mohou mít pro současnou filosofii svůj význam, třebaže je s nimi často zapotřebí pracovat kriticky.

Text monografie se člení do tří tematických okruhů, které vyznačují názvy FYSIS, OIKOS a POLIS. Nejprve se na interpretaci řeckého filosofa Hérakleita ukazuje, jak Heidegger chápal základní motiv předsokratovské filosofie – vzcházení bytí do otevřeného pole jevení. Heideggerovým průvodcem ale i oponentem je tu Eugen Fink. Následně se otevře otázka, jak konkrétně se v tomto poli jevení, tedy ve světě, naskýtá člověk, čímž se připomene problém „bydlení“. Toto téma vede k širší exkurzi po soudobé architektuře a po reflexi Heideg­gera v některých jejích teoretických koncepcích. K mnohým aspektům Heideggerovy filosofie se v této souvislosti dobře hodí kritické analýzy Emmanuela Lévinase a pohled na Heideggerovo pojetí řeckého dramatu Antigoné. Ukáže se přitom, že to, co Heideggerovi v otázce bydlení zjevně chybí, je sociální pohled. A to míří nakonec k otázce, jak lze bydlet na světě s druhými lidmi, jak se tedy tvoří sociální rozměr naší existence. Tady pomůže Jan Patočka, protože tuto existenci chápe ihned (podobně jako Hannah Arendtová) jako problém politický. Člověk je ZÓON POLITIKON už ve svém prvním vsunutí do světa a mezi lidi, přičemž klíčový je způsob, jak nakládá s faktem své vlastní konečnosti. Připojena je rozsáhlá kapitola, zkoumající důvody Heideggerova příklonu k nacistické ideologii, a to v protikladu k Patočkovu statečnému boji proti totalitě.

Anotace
Eseje a texty z česko-rakouského pomezí a Šumavy.

REVERS OBÁLKY
Deset tisíc kroků
Vede na horu
Deset tisíc je věcí
Kolem nás
Úzká je stezka
Mezi kamením, kořeny stromů
A borůvčím
Poutník stoupá vzhůru
Krok za krokem
Jde a nespěchá
Každý krok je už započten
Je deset tisíc kroků
Na vrchol hory

J. K. Cestou na Mandelstein

Modernismus otevřel cestu k velkému pluralismu forem. Ale i když je architektura kulturním fenoménem, není produktem podléhajícím módě. Její principy jsou trvalé a základy méně porušitelné, než by se mohlo zdát studentu-začátečníkovi, který by je chtěl zpochybnit.

Aby se mu to podařilo, musí nejdříve obsáhnout podstatu: poznat konstanty na poli architektury a ocenit jistoty jejich působení prověřené časem. A právě jako pomoc při tomto hledání byla tato kniha zamýšlena.

První část zkoumá prostředky architektonické kompozice a dále vztahy mezi prostorem, světlem a místem. Čtyři nebo pět tisíc let historie dokazují stálou platnost několika základních principů podstatných pro obor, který ve třech rozměrech organizuje životní prostor člověka.

Ve druhé části autor nabízí několik klíčů k řízení vztahu mezi formou, materiálem a konstrukcí a připomíná, že samotný důvod stavět nebyl nikdy sám o sobě postačující pro vznik formy domu nebo města.

Kniha není ani slovníkem, ani encyklopedií; snaží se vyplnit určitou mezeru. Nabízí čtenáři úvod do navrhování a architektonické kritiky z pohledu dnešní doby. První vydání knihy, oceněné kritikou a v mnoha školách doporučené jako referenční text, bylo přeloženo do angličtiny, italštiny, němčiny, korejštiny a čínštiny.

První české vydání, které je překladem 3. francouzského vydání z roku 2014, nabízí revidovaný a přepracovaný obsah s třemi přidanými kapitolami věnovanými tektonice.