První díl souhrnné publikace Psychedelika a psychonautika představuje výsledek dlouholeté práce českých vědců, lékařů i psychologů. Fenomén psychedelických látek se v knize pojednává neobvykle vyčerpávajícím způsobem — dozvíme se informace o mechanismech účinků těchto látek, o jejich farmakokinetice a mikrodávkování, o chemii ayahuasky a dalších entheogenů, ibogainu, salvinorinu A i psychedelických houbách. Seznámíme se s jejich terapeutickým využitím, zejména co se týče potenciálu těchto látek při práci s traumatem a jejich použití v adiktologii, či o vztahu psychedelik a paliativní péče.
Psychedelika jsou široce zkoumanou skupinou látek, jejichž terapeutický potenciál v léčbě mnoha psychiatrických onemocnění již prokázala řada studií. V současnosti probíhá psychedelická renesance — nastala třetí vlna zájmu o psychedelika a jejich výzkum se již dostal do hlavního proudu světové psychiatrie. Tato publikace, podporuje snahy o racionální drogovou politiku s výhledem na legálně dostupnou psychedeliky asistovanou terapii.

Jolka si myslí, že studijní pobyt v Petrohradu je dobrý nápad, jak za sebou spálit mosty. Jak se naučit být sama a hlavně získat nový pohled na značně komplikované rodinné a milostné vztahy, které nechala doma. Cizí prostředí, cizí jazyk, poznávání velkoměsta na Něvě i lidí v něm s sebou ale znovu přináší vztahy, které se — vlastně nepřekvapivě — začínají Jolce značně komplikovat. Rozervaná hrdinka z 21. století vypráví expatovskou variaci na stále stejné téma: člověk sám před sebou neuteče ani na kraj světa.

Dystopický román Příběh Kariho Hotakainena nás uvádí do ne tak vzdálené budoucnosti, vlastně na mnoha místech světa již žité pesimistické současnosti… Ze života se díky plnohodnotné globalizaci stala jedna velká reality show s pravidly boje kdo s koho. Po vynuceném vysídlení venkova, který se změnil na rekreační zónu, přichází do města obrovské množství lidí. Jelikož bytů je i přes rozsáhlou výstavbu zoufalý nedostatek, nezbývá než příchozí dočasně ubytovávat, kde se dá — na ubytovnách, po sklepích, ve vyklizených a narychlo přizpůsobených obchodních centrech, ve stanových či kontejnerových městečkách. Spěšně ustavený tým akademicky vzdělaných lidí dostane za úkol vymyslet mechanismus, podle nějž se bude rozhodovat, kdo má nárok na dekret a kdo se i nadále bude muset spokojit s matrací v hromadném útočišti. Oním mechanismem se podle pracovní skupiny má stát „příběh“. Naději na byt bude mít jen ten, kdo přijde s co nejzajímavějším a nejbarvitějším životem. A proč zrovna příběh života? Protože v dnešním světě musí všechno mít svůj příběh. Bez pořádné storky se nedá prodat ani pár obyčejných ponožek nebo pytlík mrazených masových kuliček. Zdá se, že společnost se místo pohybu vpřed vrací tak trochu na samý začátek. Vede z bludného kruhu cesta ven? Je taková cesta vůbec možná, nebo má v sobě civilizace zabudovaný reset? Tohle je vážně zasraně dětinská doba.