Pozornost badatelů se stále výrazněji obrací nejen ke vzniku a šíření písemností, ale také k jejich funkci. Z původně široce koncipovaného zkoumání písemné kultury vykrystalizovala témata obracející se k písemnostem účelově směřujícím k životní praxi, pro něž se vžilo označení „pragmatické písemnosti“. Cílem zasedání pořádaného ve dnech 26.– 28. října 2006 v Praze Katedrou pomocných věd historických a archivního studia FF UK (ve spolupráci s Národním archivem a Archivem hlavního města Prahy) proto bylo představit tento pojem a s ním spjatý badatelský koncept v maximální šíři a otevřít tradiční disciplíny novým přístupům

Jaroslav Havlíček je čtenářské veřejnosti znám především díky románům Petrolejové lampy a Neviditelný, které se staly i předlohami filmového zpracování. Ojedinělost a významová vrstevnatost Havlíčkových děl však dnes ustupuje poněkud do pozadí, a to i přesto, že leitmotivy Havlíčkových textů mají stále čím oslovit. O postižení této aktuálnosti a předvedení interpretační otevřenosti Havlíčkových textů se pokouší soubor studií "Fascinace neviditelností". Nejde přitom cestou historicko-literární ani cestou systematické motivové analýzy, nýbrž rozvíjí některé dílčí motivy, a to v rozmanitých interpretačních přístupech. Interpretační alternativy formulované z pozic hermeneutiky, fenomenologie, strukturalismu, existencialismu či psychoanalýzy tak otevírají vhled do významové a motivové vrstevnatosti Havlíčkových děl.