„Leccos nasvědčuje tomu, že se znovu probouzí zájem o fenomén komunistické řeči, což patrně souvisí s nástupem nové generace, která už se starým režimem nemá přímou zkušenost. Na druhé straně je z mnoha rozličných hledisek patrné, že se česká společnost stále ještě s obdobím komunistického panství, zvláště s jeho podobou „normalizační“, náležitě nevyrovnala (vyrovnání zde chápu jako integraci do naší společné, národní zkušenosti). Svědčí o tom mimo jiné i vleklé spory kolem otázky, kterak minulý režim nazývat: Byla to jistá odrůda totalitního systému, nebo jen obyčejná diktatura, jedna z mnoha, jež Evropa ve dvacátém století poznala?“ (Z předmluvy Petra Fidelia k novému vydání.)

Autorizované knižní vydání tří studií věnovaných sémantickému rozboru jazyka komunistické propagandy sedmdesátých a osmdesátých let, zvláště úvodníků Rudého práva a projevů tzv. stranických činitelů: Lid, demokracie, socialismus (1978), Pohádka o Stalinovi (1980) a Zrcadlo komunistické řeči (1989). První dvě studie byly původně publikovány v samostatných samizdatových edicích, později byly pojaty do neautorizovaného exilového vydání autorových prací v souboru Jazyk a moc (Mnichov, Arkýř 1983), který vyšel také ve francouzské verzi (v překladu Eriky Abramsové a s předmluvou André Glucksmanna), roku 1986 pod názvem L'esprit post-totalitaire (Paříž, Bernard Grasset). 

Toto nové vydání je rozšířeno o textovou přílohu, kde čtenář najde v plném znění některé klíčové prameny, z nichž bylo v knize citováno. Pro snazší orientaci v textu jednotlivých studií pořídil autor ještě výběrový tematický rejstřík, zahrnující zejména hlavní rekurentní pojmy z jazyka komunistické řeči, jakož i z analytického metajazyka vlastních výkladů.

Výstup na babylonskou věž (1997) uvádí do problematiky psycholingvistiky. Gerry T. M. Altmann, docent na katedře psychologie Univerzity v Yorku, tu představuje nejdůležitější témata teorie produkce a porozumění řeči a formuluje otázky týkající se předpokladů našeho užívání jazyka: Jaké mentální procesy nám umožňují vytvářet řeč a porozumět jí? Odkud se bere naše schopnost identifikovat ve zvucích, které vnímáme sluchem, konkrétní významy? A kde a jak jsou jazykové významy uloženy v našem mozku? Altmannova babylonská věž je postavena z otázek spojených jak s užíváním jazyka, tak i s jeho osvojováním: Jak se jako děti učíme jazyk? Existují nějaké vrozené předpoklady k užívání jazyka? Nebo své jazykové znalosti a schopnosti získáváme teprve na základě učení? I když vědci v mnoha oblastech dospěli k zásadním poznatkům, řadu hádanek psycholingvistika dosud rozluštit neumí. Altmannova práce ozřejmuje, kolik takových záhad je v jazyce, lidské mysli a porozumění ukryto. Přeložila Milena Turbová.