Stěžejní dílo jednoho z nejvýraznějších žijících literárních a kulturních kritiků anglicky mluvícího světa. G. Steiner v něm zkoumá fenomén překladu. Vychází z židovské kabaly a jazykové mystiky stejně jako z moderní hermeneutiky a v protestu proti úzké specializaci uvažuje o překladu jako základním prvku všeho rozumění, interpretace a komunikace, vlastně celých kulturních dějin. Z anglického originálu přeložila Šárka Grauová.

Kniha z roku 1985 shrnuje Guillénovu rozsáhlou profesorskou a vědeckou práci; spojuje informaci o dějinách a problémech srovnávací literatury s vlastním badatelským přínosem, obdivuhodnou erudici s osobním tónem. Upravená verze této knihy, vydaná v roce 2005, byla oceněna Mezinárodní cenou za esej „Caballera Bonalda“.

Kniha Jiřího Pistoria Doba a slovesnost je rozsáhlým výborem z autorových studií a kritik. Jeho cizojazyčné texty jsou zde vůbec poprvé publikovány česky. J. Pistorius se ukazuje jako pozorný čtenář, který ke svým zjištěním dochází na základě detailního rozboru děl jednotlivých autorů. Zvláště ve studiích o francouzsko-německých literárních vztazích první poloviny 20. století či o ohlasu na díla francouzských spisovatelů v poválečném Československu se J. Pistorius zabývá mnohdy jinde nezpracovanými tématy. Úsilí o co nejširší zachycení kontextu a zdrojů jednotlivých motivů je příznačné i pro jeho materiálově bohaté a metodologicky vzorové komparatistické studie (viz například „Bájné téma českých Amazonek ve francouzské a německé literatuře“ z roku 1957). Součástí výboru je rovněž úplná bibliografie Jiřího Pistoria a rozsáhlý rozhovor, v němž se autor vrací k době protektorátu a své práci na šaldovské bibliografii, k poválečné spolupráci s V. Černým a J. Mukařovským, k exilovým setkáním s Janem Čepem, Egonem Hostovským ( J. Pistorius je editorem sborníku Padesát let Egona Hostovského /1958/) či Janem M. Kolárem, k okolnostem svého vstupu do západního literárněvědného prostředí, k pozadí vzniku svých knižních publikací a v neposlední řadě mluví i o svém pojetí komparatistiky. Cizojazyčné texty z francouzských, německých a anglických originálů přeložili Vlasta Dufková, Gabriela Chalupská, Josef Fulka, Václav Jamek, Zuzana Jürgens, Zora Obstová, Petr Onufer, Jiří Pelán, Pavel Štichauer a autor.