Reprezentativní výbor z básní jednoho z nejdůležitějších amerických básníků 20. století (1879–1955). Jeho básně byly zatím českému čtenáři známy ze skromných ukázek v antologiích a odeonského výboru Jana Zábrany Muž s modrou kytarou vydaného na počátku sedmdesátých let. Výbor a překlad Daniela Soukupa poprvé představuje tohoto básníka v celé šíři jeho díla, jeho klíčových témat a motivů. Kniha je doprovozena doslovem-interpretací překladatele, jakýmsi „úvodem do čtení“ tohoto podivuhodného básníka, který měl zásadní vliv na poezii jeho následovníků a jehož poezie představuje kontinent, který pro český literární kontext v úplnosti a důsažnosti odhaluje až tato kniha. Přeložil Daniel Soukup.

Po výboru Paměť okamžiku (1996) a sbírce Konec sezony (2004) třetí kniha veršů českého básníka a překladatele polské poezie (nar. 1943). Básně, které, přestože s palčivou přiléhavostí zachycují bezprostřední skutečnost, jako by v ní evokovaly především to, oč přišla, co ji nezadržitelně opouští, její dějiny, její příběh a hluboký smysl. Proto jsou jakýmisi „vzpomínkami na vzpomínky“ ovládanými „snovou logikou“ a jejich dějištěm jsou často místa, na nichž se pro básníka podivuhodně spájí, nebo spíš s překvapivou jasností vyjevuje, jeho osobní historie spolu s hořkými dějinami Evropy minulého století, místa jeho cest po Polsku, Litvě a Ukrajině, místa jeho dětství a šťastného návratu, města Znojma.

Zatím poslední básnická sbírka francouzského básníka a esejisty, jednoho z nejvýraznějších představitelů současné francouzské kultury, je obecně pokládána za jeden z vrcholů Bonnefoyova (nar. 1923) básnického díla. Pro tuto sbírku je příznačný úsporný výraz a soustředění na to podstatné: tělo, krajinu, přírodní skutečnosti, pomíjivost života. Objevují se tu však i nová témata, především téma dětství a s ním spjatá evokace figur otce a matky. Sbírka veršů podivuhodně oproštěných a projasněných, poezie, jež si uchovala vnímavost, citlivost a samozřejmost dětského pohledu. Přeložil Jiří Pelán.